Marek Olšavský: blog

Když jsem v roce 1997 začal používat na domácím PC (PI@90MHz/24 MB RAM) GNU/Linux, tak jsem o nějakém rozumném desktopu neměl zdání, v té době jsem se věnoval především programování programů, které počítali nějakou fyziku a pro tyto výpočty jsem opravdu žádné GUI nepotřeboval, prográmky byly psány v jazycích C (opravdu čistokrevné C) a Fortran, na vstup přišel, obvykle, soubor s daty a na výstupu byl další soubor, třeba s odstraněným šumem z naměřených dat.

První pokus o grafický desktop se mi na domácím počítači usídlil až v roce 2000, když jsem nainstaloval Red Hat Linux 6.0 (který tu byl tenkrát dodávaný Computer Pressem), kde bylo vcelku použitelné a nenáročné KDE 1, byť jsem chvilku zkoušel používat podivný AfterStep (no někdy kolem roku 2001 jsem používal Window Maker, který se podobá, stejně jako AfterStep, prostředí NextStep). Teprve později jsem objevil GNOME1, jež se mi líbilo, byť ještě vypadalo dost podivně.

Pak jsem začal používat Mandrake Linux (dnešní Mandriva Linux), kde jsem měl dost dlouhý čas ponechané výchozí KDE, ale to se jaksi mému tehdejšímu desktopu (AMD Duron@700 MHz/256 MB RAM) moc nelíbilo a vše fungovalo velmi pomalu. Naštestí jsem potkal někde zmínku o XFce, kterýžto desktop se na mém PC usídlil téměř na věky, používám jej cca. 4. rok a v rozumné době jej nehodlám měnit.

Teda lhal bych, kdybych tvrdil, že používám výhradně XFce, na laptopu mám Mandriva Linux 2008.0 s desktopem GNOME 2.20 a na pracovním PC doma občas přepnu do GNOME (prostě jsou detaily, které se mi v XFce nechce nastavovat). Protože na domácím pracovním PC nepoužívám GNOME jako hlavní desktop, nebojím se s ním experimentovat a když vyjde nová verze, přeinstaluji ji pomocí jejich nástroje GARNOME, kterým nainstaluji poslední vydanou verzi GNOME.

GNOME mi přijde, že je řešené typicky inženýrským přístupem. Obejde se bez eye-candy efektů (ale chcete-li, můžete efekty „3D desktopu“ využívat), má nepřeplácaný design a vůbec je pro práci vhodnější, než KDE (KDE jde spíše vstříct uživatelům přecházejícím z MS Windows). Alepoň takový je můj soukromý názor, KDE se mi prostě nelíbí a proti GNOME mi přijde o něco hůře použitelné.

Včera, tj. 13. března vyšla nová verze GNOME 2.22. Seznam novinek napovídá, že je toho vylepšeno dost, nicméně, jak je u GNOME obvyklé, jde o změny ryze evoluční, nikoliv revoluční. GNOME 3, které by přineslo tak rozsáhlé změny jako KDE 4 se asi jen tak nedočkáme, což je výhodné pro nasazení GNOME na firemních desktopech.

Protože novinek je mnoho, vezmu je jen v bodech:

• Program Cheese pro práci s webovými kamerami.
• Vylepšené síťové souborové systémy, tj. GNOME-VFS je nahrazené GVFS.
• Totem přehraje DVB a umí zásuvné moduly pro MythTV, nebo Youtube.
• Zjednodušené nastavení klávesnice.
• Prohlžeč dokumentů je rychlejší, méně náročný na paměť a podporuje přechody v PDF prezentacích.
• Původní správce klíčenek je nahrazen podstatně lepším programem Seahorse.
• Textový editor Gedit nejen lépe tiskne, ale subjektivně je mnohem rychlejší (že bych mohl opustit jEdit asi zatím nehrozí).
• Anjuta je konečně součástí vývojových nástrojů GNOME.
• …

První distribucí, která nové GNOME 2.22 přináší na naše desktopy je Foresight Linux, který je mimo jiné zajímavý i neobvyklým balíčkovacím systémem Conary. Nicméně, pokud si na neznámou distribuci netroufáte, počkejte si na nové Ubuntu 8.04, které tradičně přijde s aktuální verzí GNOME. Uživatelé distribucí Mandriva, OpenSUSE, nebo Fedora se nového desktopu dočkají v krátké době.

Výhled do budoucna GNOME vypadá dostatečně zajímavě, koukněte se na konec seznamu novinek, a skoro se velmi těším na září, tj. na GNOME 2.24, relativně je to za dlouho, ale prakticky ten čas šíleně letí.

GNOME je preferovaným desktopem pro drtivou většinu profesionálních distribucí GNU/Linuxu, stejně tak jde o výchozí desktop na OpenSolarisu, jen škoda, že neexistuje jakési desktopové BSD (podobné PC-BSD a DesktopBSD), které by nemělo na místě desktopu KDE, ale GNOME, měl bych o důvod více seriózně přejít na BSD, asi bych měl sám založit jakýsi fork GPC-BSD :D.