Rubrika: Linux

  • WordPress: vývojový server na CentOS/RHEL

    Po delší odmlce, spojené s pracovním kolapsem, se vracím ke svému oblíbenému WordPressu. Nedlouho po příchodu CentOS 8 jsem vyměnil server, na kterém mám spuštěný testing (za veřejnou IP). Protože je žádoucí, aby mi fungovaly online aktualizace WordPressu i instalace pluginů, musel jsem udělat několik menších nastavení.

  • Jak mi systemd zaplnil disk

    S GNU/Linuxem funguji již pěknou řádku let. Kdysi jsem si jej nakonfiguroval, přešel přes několik distribucí a již docela dlouho jsem zakotven u Fedory a CentOSu. Konfiguraci základních věcí jsem obvykle přenášel mezi distribucemi, stejně tak jako adresář /home/. Trochu mě pozlobil systemd a jeho souputník journald, které jsou standardní součástí posledních několika verzí distribuce Fedora (tedy…

  • Distribuce Fedora 22

    Distribuce Fedora 22 byla vydána. Instaloval jsem neobvykle brzy, první víkend po vydání. Vývojáři pokračují v osvědčené cestě, aktuální a stabilní (desktopová) distribuce, která je trochu předobrazem některého z budoucích vydání RHEL/CentOS, jež považuji za extrémně vhodné pro nasazení na server.

  • Jakou distribuci na desktop/laptop?

    Námětem se opět stala diskuse s kolegou z vysoké školy, který se mě ptal, kterou distribuci bych si dal na desktop. Ptal se, zda existuje od Fedory něco ve stylu LTS (verze s prodlouženou podporou), známého od Ubuntu. Odpověděl jsem jen CentOS, Scientific Linux, nebo Red Hat Enterprise Linux, kteroužto volbu definuje množství peněz, jež lze investovat.

  • Fedora 19

    Do vydání další verze distribuce GNU/Linuxu Fedora, v pořadí již devatenácté, s kódovým označením „Schrödinger’s Cat“ (Schrödingerova Kočka), chybí pouhý týden. Snad se již nic nepokazí a v krátkém čase od vydání budu moci zveřejnit uživatelskou recenzi.

  • Z Ubuntu na Fedoru/CentOS

    Operační systém a sotware potřebný pro práci zdarma není chiméra, to už asi ví každý. GNU/Linux a FreeBSD používám přibližně od roku 1997, za tu dobu jsem vystřídal a vyzkoušel solidní počet distribucí. Od prvního Slackware, přes Red Hat [blahé paměti prodávaný CPressem s útlou instalační příručkou], Mandrake/Mandrivu, až jsem zakotvil na delší dobu u Ubuntu, s občasnými experimenty.…

  • Podíl Linuxu roste

    Po celém světě lze vypozorovat nárůst počtu uživatelů GNU/Linuxu, přičemž tahounem nejsou nadšenci, kteří jej mají na svých desktopech (podle Net Applications nás je přibližně 1 %), ale lví podíl má stále populárnější Android.

  • Ubuntu 9.10, to se nepovedlo

    Od prvního koketování v roce 2005 jsem se postupně stal uživatelem desktopové verze Ubuntu. Ubuntu Linux jsem začal používat když jsem měl PowerPC iBooka, moc na výběr jsem vlastně neměl, v té době mi na desktopu kraloval Mandriva Linux, leč já potřeboval uživatelsky přítulnou distribuci pro PowerPC, platformu kterou dnes Ubuntu nepodporuje. Byl jsem spokojeným uživatelem Ubuntu až…

  • Konec ságy SCO vs. Linux?

    Sága „SCO vs. Linux“ začala v roce 2003, když SCO údajně našla vlastní zdrojové kódy mezi zdrojovými kódy jádra Linuxu. Ač celé obvinění stálo na vodě, vnášela nejistoty mezi vývojáře GNU/Linuxu, dokonce si myslím, že nebýt těchto obvinění, mohl být dneska GNU/Linux podstatně více rozšířený na serverech i desktopech. Podle informací z poslední doby se zdá, že sága opravdu končí.

  • Můj laptop – od Mandrivy 2009.0 k Ubuntu 9.04

    Asi ke své vlastní škodě nemám zrovna nejnovější laptop, ale asi 2,5 roku starý Acer s čipovou sadou ATI 200M, jenže proč jej měnit, když funguje a nerozpadá se (už je tedy chudinka odřený a omlácený na všech stranách).