Jak velkou hodinovou sazbu by si měl říct člověk na volné noze? Pokud někdo fakturuje 200 KČ/h, tak jde nejspíše „o studenta žijícího v mama hotelu“, jež nemá náklady. Pokud je na zaměstnanecké pozici sazba 200 KČ/h, tak reálný náklad zaměstnavatele je 300 KČ/h.
jQuery(document).ready(function(){ vypocet(); }); function vypocet(){ wdays = jQuery(‚input#workdays‘).val(); rdays = wdays – jQuery(‚input#holdays‘).val() – jQuery(‚input#vacdays‘).val(); var empcosts = jQuery(‚input#brutto‘).val() * (1 + (jQuery(‚input#contributions‘).val() / 100)) * (wdays / rdays); jQuery(‚input#empcosts‘).val(empcosts); }Když vynásobíte náklady zaměstnavatele dvěma, dostanete adekvátní částku, kolik by měl freelancer fakturovat. Proč dvěma? Jelikož je běžné, že lze vyfakturovat každou druhou hodinu práce, kvůli komunikaci, studiu, nebo občasné volbě slepé cesty. Podobné to je i na zaměstnanecké pozici ve firmě. Protože není dobré fungovat bez rezerv, na časy bez práce, nebo na stáří, může být vhodné sazbu zvýšit sazbu o dalších 10–20 %.
Drobné vysvětlivky ke kalkulačce:
- Hrubá mzda – přednastaveno na 200 KČ/h, nereflektuje ani nástupní plat na juniorské pozici
- Počet pracovních dní v roce – je přednastaven dle roku 2021
- Počet svátků – kolik placených svátků je v roce
- Dní dovolené – počet dní, jež firma dá zaměstnanci. Zákon vyžaduje 20, jsou tlaky na 25, zatím ten týden navíc dávají firmy jako benefit
- Odvodody zaměstnavatele – neboli sociální a zdravotní pojištění, jež platí zaměstnavatel a není to v hrubé mzdě.
- Náklady zaměstnavatele – Kolik opravdu stojí zaměstnavatele hodina práce zaměstnance.
Kalkulačka se týká pouze a jen hodinové sazby, už dříve jsem se pozastavil nad nesmyslnými sazbami některých „volnonožců“. Pokud děláte na projektu, už to chce odhad, kolik času na něm strávíte; ideální je odhad přecenit, zákazník bude mile překvapen, pokud jej podceníte je maximálně slušné nepřenášet náklady na zákazníka.
