…Ústeckým krajem.
Je to smutný primát, bohužel má KSČM prvního hejtmana v novodobých dějinách, tj. těch kdy komunisté odstoupili od moci v roce 1989. Bez ČSSD by to nedokázali a tímto krokem je již definitivně pohřbené bohumínské usnesení, kterým si Sociální Demokracie „zakázala“ spolupráci s extremistickými stranami.
Sjezd schvaluje platnost závěrů hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, SČK, MNS, KSČM, LB a SDL.
Pokud ČSSD přestala na krajské úrovni respektovat vlastní závazek a je nutné to považovat za velmi významný signál do budoucnosti. Spolupráce s KSČM bude pokračovat i po volbách do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České Republiky (dále jen PSPČR) a nastane rehabilitace KSČM coby vládnoucí strany. Jen aby nebyla ČSSD anihilována usnesením KSČM, jak se již jednou stalo, 27. června 1948.
V Ústeckém kraji se bude komunistický hejtman cítit dobře. Krajský úřad sídlí v budově, jíž bolševik zhyzdil Mírové náměstí v Ústí nad Labem, které se říká „Vana“. KSČ si budovu postavila pro Krajský Výbor.
Ústeckému kraji bude následující roky vládnout strana, která má dodnes v programu násilné převzetí moci [Netvrdí to přímo, ale tvrdí že „program je založen na marxistickém dialogu“ a co jiného Marxismus tvrdil, než třídní boj?], předání výrobních prostředků do rukou pracujícího lidu a jejíž členové rádi dávají najevo opovržení těmi, co vzali vlastní osud do rukou, starali se o sebe a vybudovali úspěšné firmy. Ty úspěšné firmy, jež živí pracovníky (za jejichž práva se hodlá KSČM bít) i kdyby je měla zničit a udělat ze zaměstnanců nezaměstnané. Ostatně totéž činí odbory v ČR, jejichž prosazování zájmů by se dostalo až k hranicím likvidací firem, ale naštěstí odbory zákony a pravidla netvoří.
Firmám z Ústeckého kraje by se mohl líbit příklad podnikatele z kraje Zlínského, jenž svou firmu hodlá odstěhovat do kraje, kde nevládne rudý bolševik. Mimochodem ve Zlínském kraji je podíl KSČM na moci výsměchem do obličeje slušných lidí, protože krajský úřad sídlí v budově jíž nechal postavit Baťa; ten Baťa jehož komunisté dehonestovali jako krvežíznivého imperialistu.
Otázkou je co dále v Ústeckém kraji. Firmy by se mohly papírově přemístit do krajů, kde komunista nevládne, protože od KSČM čekám začínající represe vůči podnikatelům, přeci každý podnikatel/OSVČ je zloděj a pomalu vrah. Svobodomyslní lidé, navíc nemlčící, by si měli přivyknout na tvrdší postele, protože až se moc KSČM legitimuje na celostátní úrovni, je velmi pravděpodobné že se je budou snažit umlčet, podobně jako v Rusku, jež se samo tituluje jako demokratická země. Ostatně s obojím mají obyvatelé ČR zkušennost.
No čekají nás zajímavé věci a obávám se, že opravdu bude lepší přestat psát o mém vidění politiky, blog od politických článků promazat a coby šedá myš psát pouze o technických tématech.
Komentáře
4 komentáře: „Rudá záře nad…“
Tohle je ale důsledek chování ODS a také hromadění neřešených problémů, které se, jak se ukazuje, samy nevyřeší – případně se řeší blbě. Před 20 lety byla KSČ strana, kterou by nikdo slušný nevolil, dnes má tuto nálepku ODS.
@Pavel Stehule: Psal jsem to nejednou. Máme strach svrhnout současné velkostrany do propadliště dějin. Snad jen v Rusku jsou původní komunisté legitimní a volenou stranou, tuším že v jiných postsocialistických státech jsou jejich nástupci voleni jen o „prsa korejské maratonské běžkyně“. Slovensko a Polsko budiž příkladem poslání velkých stran do propadliště dějin. Proč u nás není odvaha změnit garnituru za Svobodné, Soukromníky, …? Možná i Paroubkovo (chcíplý) LEV je pro mě přijatelnější, než současná zpohodlnělá ČSSD, ale z této části spektra bych radši viděl Zemanovce.
BTW: Já už jsem z ODS odešel, nějak jsem nerozuměl hlásání pravicových názorů a dělání kroků levice. Pro moje cítění bych musel zkřížit Svobodné se Soukromníky a Piráty :-).
Je otázkou jaký má smysl volit malé strany – ty v podstatě nemají koaliční potenciál a navíc mají monotematický volební program – navíc díky své velikosti prostě nemají lidi a navíc zaujímají dost ortodoxní názory, pro které jsou právě malými stranami a zůstanou malými stranami – tady se příliš často volí silová řešení, která vychází z momentální síly či slabosti bez konsensuálního hledání. Kdybychom se stejným přístupem psali Postgres, tak projekt už dávno neexistuje. Je dobré mít různé názory, ale ve výsledku mít řešení se kterým jsou spokojeni všichni, a které je dobré. Tady se nevede rozumný dialog – a neřeší se problémy – ať už je to otázka menšin, otázka školství, podpory zaměstnání, podpory regiónů – v podstatě, každá strana k tomu přistupuje ze svého ideologického hlediska nebo z pohledu svých kšeftů – s návratností 4 let. A skutek utekl – za 15 let se nevyřešil problém s financováním ministerstev – prostě půl roku peníze nejsou, a pak se do konce roku musí utratit … Nevyřešilo se financování – podporují se netransparentní a divné projekty, které jsou nařízené politicky shora … Každý má své názory a svá přesvědčení – ale dospělý člověk by měl vědět, že se pohybuje ve společnosti a musí hledat rozumnou cestu, tak aby to svoje názory mohl mít skutečně každý a aby společnost fungovala – aktuálně si myslím, že je docela zřejmé, že ekonomice je úplně jedno v jakém státním zřízení jede – globální ekonomice je šumák lidská práva, životní prostředí, kvalita života – co ale nemá ráda jsou zásadní změny pravidel – a to je jeden z úkolů politiků – eliminovat extrémy – a je to vlastně i typická lidská činnost – přehrady se tu staví kvůli jarním povodním, nesežerem všechno jídlo naráz a necháme si něco na zimu – prostě hledá se a udržuje střední cesta – což v ČR nefunguje – populace je tu rozdělená půl na půl – levičáky a pravičkáky a je to potřeba akceptovat – že s mým názorem a pohledem na svět souhlasí cca půlka lidí a půlka ho odmítá – což ale neznamená, že tu půlku budu ignorovat – protože potom oni budou ignorovat mně a primárně přicházím o polovinu dobrých lidí, kteří mohou něco udělat – inteligence je rozdělena rovnoměrně.
Můj problém s malými stranami je ten, že často jejich členové trpí komplexem ublíženosti nebo komplexem mesiáštví – obojí nasazuje brýle – a mne je to cizí.