Současné krize jako ozdravný proces

Kategorie:

Štítky:

Nedá mi to a jeden článeček věnuji dvěma současným krizím. Jedna menší krize se týká mojí domovské ODS a druhá velká krize se týká celosvětové ekonomiky. Pokud se mi to podaří napsat rozumně, měly by se obě témata na konci potkat.

Minikrize v ODS

Minikrize je oprávněný název, protože ve srovnání s tou celosvětovou jde opravdu jen o pár bublinek ve sklenici vody.

Reklama

Po parlamentních volbách v roce 2006 se docela začala hrotit situace uvnitř strany jejímž jsem členem. Možná se to bude leckomu nelíbit, já jsem smýšlením spíše na straně „rebelů“, je to sice pro spoustu lidí nelibě znějící, ale myslím si, že současné vedení se dostalo tak trochu do slepé uličky. Už předvolební boj jsem nesl docela nelibě, protože náš předseda Mirek Topolánek s protivníkem Jiřím Paroubkem rozjeli slovní pyrotechniku a osobní útoky v takové míře, že jakákoliv možnost pozdější spolupráce byla naprosto vyloučená. Přestože jsou ODS a ČSSD na opačném konci politického spektra jisté možnosti spolupráce tu jsou vždy a řada zákonů a norem nesmí být zatížena konzervativní, nebo liberální orientací vlády, což se teď děje a oba tábory jsou si opozicí za každou cenu.

Za úspěch ODS ve volbách roku 2006 můžeme vděčit především Vlastimilu Tlustému, kterého považuji za jednoho z nejznalejších v ekonomice ze všech poslanců, který připravil koncept daňové reformy, jenž mohl fungovat. Ano pomohla mu s tím předchozí vláda na Slovensku, která přesně takovýto koncept zrealizovala a přestože se zpočátku nelíbil i dost bolel, funguje a Slovensko je jednou z nejrychleji se rozvíjejících zemí v Evropě. To, že při druhém pokusu o sestavení vlády bylo ministerstvo financí přenecháno koaliční straně, což odporuje všem zvyklostem, protože ministerstvo financí si vždy ponechávala vítězná strana, které obsazuje roli premiéra, nesu dost nelibě a koncept daňové reformy, který běží u nás považuji za podivný hybrid, který nefunguje rozumným způsobem a ani tak fungovat nemůže. To že Vlastimil Tlustý nese velmi nelibě zničení své dlouhodobé práce a upozorňuje na blbosti (viz. jeho nesouhlas s náhradami v církevních restitucích) vzešlé od současné vlády je zcela pochopitelné a jeho některá hlasování proti vládní koalici jsou většinou v naprosto logickém kontextu zcestnosti návrhu.

Kolem Vlastimila Tlustého se rozpoutal boj, poslední dobou vyeskalovaný o aféru Morava a dost silná obvinění. Nedělní (21. září 2008) obvinění Mirka Topolánka, že Vlastimil Tlustý a Pavel Bém chtějí ovládnout ODS považuji za směšné a zcestné, velmi dobře mu Pavel Bém odpověděl, že teď bychom si podobné řeči měli odpustit a pracovat na předvolební kampani, vždyť výraz radujícího se Jiřího Paroubka byl více, než výmluvný, ventilace našich vnitřních sporů je vodou na jeho mlýn; nejen na jeho. Pokud se Mirek Topolánek na podzimním grémiu rozhodne nekandidovat na předsedu ODS, já litovat nebudu, ne že by neodvedl kus dobré práce, ale z jeho vystoupení za poslední rok (spíše 2, protože vše začalo gradovat před volbami do PSP ČR) nadšený nejsem, dost často se mu podaří vytvářet napětí tam, kde nebylo. Ještě že ODSka není jen nejvyšší vedení, ale spousta normálních lidí, z nichž řadu znám tady z Teplic a pár z Ústí nad Labem.

V každé straně jsou dobrá i špatná období, považuji to za standardní periodický vývoj. Ta horší období vnímám jako pozitivum, většinou vedou k pročištění vztahů a osob. Bohužel pro nás, to nepříjemné období přišlo v době, kdy bychom měli vystupovat jednotně.

Bohužel, je tu riziko rozštěpení ODS do dvou stran, jako se už 2× stalo, poprvé z odštěpené frakce vznikla Unie Svobody, která postupně upadla do naprostého zapomění, a podruhé se odštěpili Evropští Demokraté, kteří nejsou tak zapomenuti jako US, v parlamentních volbách se jim moc nevedlo, ale na regionální úrovni jsou poměrně úspěšní. ODS po obou odštěpeních na chvíli ztratila kousek atraktivity pro voliče, ale postupně ji nabyla zpět. Škoda, že se Evropským Demokratům nedaří prosadit v parlamentních volbách, protože si myslím, že by byli rozumným koaličním partnerem.

Velká krize ve světě

Nazývejme věci pravým jménem. Nad současnou celosvětovou ekonomikou visí krize, tedy jen nevisí ona už začala, která bude srovnatelná, ne-li horší; s tou jenž se udála ve 20. a 30. letech 20. století. Horší následky očekávám, protože dnešní ekonomika je mnohem výrazněji propojena a pád banky v USA může mít obrovský vliv na pohyb financí v Evropě, protože většina finančních společností funguje celosvětově. Nejenže může, ale vliv má.

Přitom počátek krize byl celkem nenápadný, jedna z amerických hypotečních společností se dostala do problémů, protože půjčila velké množství peněz, které neměly adekvátní protihodnotu v nemovitostech (zkrátka lidé měli na nemovitostech větší půjčky, než byla reálná cena oněch nemovitostí). Ale protože akcie hypotečních společností jsou nezřídka v rukou bank a vše je pojištěné u pojišťoven, roztočilo se kolečko, které rozkrývalo kdo další má špatně půjčené peníze, začaly se objevovat ztráty bank a do problémů se díky investicím dostala i celosvětově největší pojišťovna AIG. Bohužel nejen USA zaplatí obrovskou a krutou daň za snadnou dostupnost půjček, kdy banky byly ochotny půjčovat téměř i bezdomovcům.

Až do tohoto momentu bych ještě dokázal chápat dění, banky a hypoteční firmy v konkurenčním boji porušili všechna možná logická omezení a museli na to dojet, třeba i krachem. Ale ohrožení AIG už vyvolalo zděšení a státy, v čele s USA, začaly budovat jakousi obdobu nám známé konsolidační agentury, která má sanovat ztráty soukromých společností. Kdyby padla AIG asi by mělo problémy ještě hodně finančních institucí, nejen jich, ale spousta američanů má v úspory na penzi, ale myslím si, že zdravější by bylo nechat společnosti zkrachovat, byla to jejich špatná rozhodnutí a nechápu, proč by státy měly pomáhat soukromým společnostem v problémech, když neparticipuje na jejich ziscích (daně nepočítám).

Jistou paralelu máme v ČR i SR. Počátkem 90. let 20. století defakto platil pro banky „příkaz zhora“, aby půjčovaly na téměř jakýkoliv podnikatelský nápad. Stálo to obrovské peníze, které jsme zaplatili ze státního rozpočtu, když bylo potřeba ozdravit banky, které se dostaly do problémů a snad žádná banka nezůstala ušetřena. Byla to zkušenost drahá, otázkou je jestli nutná, nebo ne. Celkově se tu chyb při transformaci udělalo dost, ale on obecně platný postup neexistuje a existovat nikdy nebude, protože každý kdo prochází transformací má naprosto jiné startovní podmínky. Opravdu si tyto kapitoly přechodu netroufnu hodnotit ani kladně ani negativně a myslím si, že 100% realisticky to nezhodnotí nikdy nikdo.

Možná na konci celého období, které začalo krachy několika finančních institucí, bude trochu komplikovanější, ale stabilnější systém, který již nebudou regulovat pouze ostré lokty trhu. Kdo čte můj blog delší dobu, ví, že jsem dost vysazený na dluhy, občas jsem napsal článek, ve kterém jsem se snažil upozornit na nebezpečí zadlužování vlastní domácnosti. Teď se ukázalo jak jsou nebezpečné dluhy i z druhé strany. Když má finanční ústav moc dluhů, kde nemá exekutor co zabavit a prodat, může se snadno dostat do finančních problémů a dostanou se tak do ohrožení účty, kde mají lidé odloženy rezervní prostředky, kam jim chodí výplaty/mzdy a odkud platí účty.

A vše souvisí se vším

Teď se to pokusím propojit, ale upozorňuji předem, že to bude nejspíše trochu kostrbaté a je to jen můj názor.

Je neštěstím, že nastartované změny v ČR, jakkoliv je považuji za potřebné vykročení správným směrem, vyšly do doby, kdy nastala celosvětová finanční krize. Jistě, je problém předvídat předem, co se může stát, ještě v srpnu roku 2007 šlo o pád poměrně malé hypoteční banky v USA, ale dnešní krize bere i velké instituce s celosvětovou působností. K tomu všemu máme poměrně stabilní ekonomiku a neustále rostoucí kurz koruny, takže zdražení výrobků venku a menší ochota nákupů způsobí problémy nejedné firmě (repsektive ono se už děje – Krystalex/Porcela). A zde začíná zajímavá otázka; pád Krystalexu/Porcely není způsoben jen nižšími prodeji, ale dlouhodobě neřešenými vnitřními problémy (a zaváděním SAPu, pokud to firma přežije, vydrží asi vše, ale za šílené peníze ); co dělat? Má se firma nechat ať se vypořádá se svými problémy sama, případně zcela zkrachuje, nebo má stát zasáhnout protože jde o několik tisíc pracovních míst? Já jsem zastánce první varianty, případ Zetoru ukázal, kolik sanace stojí a že nemusí zůstat u jediné, navíc by se mohly objevit další firmy, které by žádaly o státní pomoc, takže bychom neúspěchy firem platili z daní nás všech.

Celosvětová finanční krize docela hrotí i naší předvolební situaci. Do předvolebního boje vstupují krizové informace ze světa a pochopitelně vyvolávají otázky, která varianta je ta rozumnější, jestli vyšší rozhodování státu o životech lidí a firem, nebo jestli zvolit koncepci, která osudy firem a lidí ponechává více v jejich rukou. Pravdou je, že krach AIG je vztyčený varovný prst v tom, jestli je správné do budoucna postavit důchodové úspory jen na nutnosti odkládat peníze do komerční pojišťovny, nebo jestli hledat systém, kdy bude část povinně odvedena státu a část povinně do komerční pojišťovny, protože její případný krach by nepřipravil lidi o všechny prostředky na penzi.

Přesněji řečeno, do krajských voleb by tato témata neměla vstupovat takovou měrou, jako vstupují, ale ČSSD; ústy Jiřího Paroubka; zatáhla do krajských voleb témata, která patří do voleb celostátních.

Je svůdné a snadné tvrdit, že za krachy firem a problémy s exportem může současná vláda, protože jen menšina bude dávat vše do patřičných souvislostí. Ale funguje to i obráceně, kdyby vnější poptávka jen roztla a my jsme bohatli díky velkému exportu, bude si vláda, která v té době vládla, dávat za zásluhy to, že za nich se ekonomice dařilo, ekonomice která se; zaplať Pán Bůh; vyvíjí v podstatě naprosto nezávisle na tom kdo a jak vládne. Tohle ale tak nějak patří k předvolebnímu boji a naučil jsem se kritiku, nebo zásluhy v tomto oboru vcelku ignorovat. Byť je pravda, že když vláda ztíží podmínky firmám, bude vše pomalejší, ale přílišná volnost také škodí.

Myslím si, že naše krize, jednako uvnitř ODSky a druhako uvnitř koalice jako takové, akcelerovaná současným děním na světových finančních trzích, bude mít jeden zajímavý a nepříjemně drahý důsledek. Osobně čekám, že příští rok nebudou jen volby do Evropského Parlamentu, ale budou i předčasné volby do PSP ČR. Ale měl by se asi pozměnit volební systém, protože pokud sledujete nejrůznější průzkumy (statistika je sviňa a ony dost přesně odpovídají), vznikne zase extrémně křehká koalice s příliš malou většinou.

No doufám, že jsem ctěné čtenáře mým plácáním neotrávil a nenaštval. Splácal jsem dvě věci dohromady a přemýšlím na vlivem ekonomické krize na akceleraci problémů u nás. Nevylučuji, že se mýlím, ale tak už to na blogu je, jde o ryze subjektivní obsah.

Komentáře

21 komentářů: „Současné krize jako ozdravný proces“

  1. pavel stehule avatar

    Zdar,

    v leccems absolutne souhlasim, jen bych te doplnil v tom, ze problem neni jen v prilis stedrych hypotekach. O dum nebo hypoteku prisli i lide z tzv. stredni tridy. Podle komentaru doslo k cele kombinaci faktoru – a) bublina na trhu s realitami, ktera zpusobuje neadekvatni oceneni nemovitosti (coz zname dobre z Prahy), b) dlouhodoby zivot na dluh (a to at na urovni vlady nebo obyvatelstva), c) silena hospodarska politaka USA za Bushovi vlady, kdy na strane jedne snizuje dane a na strane druhe ma ohromne vydaje na vojenske ucely (kde finance odtekaji ze zeme). Jednou z prvnich objeti krize nebyli bezdomovci, jak naznacujes, ale statni zamestnanci – coz byl zacatek dominoveho efektu – ti prestali zplacet hypoteky, a do problemu se dostaly stavebni firmy a jejich zamestnanci, a pak uz doslo ke kolapsu – o to horsimu, ze hypoteky se braly jako jedny z nejmene rizikovych pujcek, takze do nich investovalo rada financnich ustavu, ktere to maji povinne – podle urcityc modelu se snazi diversifikovat investice, prave aby minimalizovaly riziko.

    Podle nekterych komentaru to vypada, ze by asi krize prisla tak jako tak – zacaly se rozevirat nuzky mezi populaci, nicmene pravicova politika poslouzila jako akcelerator. Ukazalo se, ze ani USA si nemuze dovolit valceni bez specialniho valecneho hospodarskeho rezimu.

  2. MaReK Olšavský avatar

    Pavel Stěhule: Tak teď jsi mne překvapil, že jednou se mnou také v něčem souhlasíš :-).
    V USA je docela extrémní život na dluh a to je počátek problémů. Logicky, když chci hypotéku, musím mít příjmy takové, že nemám jen na zaplacení toho nejnutnějšího po zaplacení splátky, ale musím mít z čeho dělat i rezervu na chvíli, kdy bych se ocitnul bez práce. Nenapsal jsem, snad, že první byli bezdomovci, ale že přístup bank je takový, že půjčují slepě pomalu i bezdomovcům, ale to vidím i u nás, bohužel díky tomu, že dělám ve firmě zpracovávající mzdy, tak vidím i dopady exekucí na ty, kteří nepřemýšleli, než se začali zadlužovat.
    Důsledek pravicové politiky? Já nevím, ale nepovažuji za správné, aby stát zasahoval do rozhodování firem. Dost se mi nelíbí sanace problémových finančních institucí státními penězi, měl by to zůstat jejich problém, byť vím že v případě AIG by takovýto ortel smrti hodně lidí zabolel. Pamatuji se, jak mi jeden člověk vyprávěl o novém společenském zřízení, sociálním kapitalismu, kde dokud budeš mít firmu do 25 zaměstnanců a 1 000 000 € ročního obratu je Tvoje, ale pak bys jí musel „odevzdat“ státu a být jen ředitel, nebo zastavit růst. Úžasně motivující, nebo jsem jediný, komu by takovýto koncept přišel naprosto hloupý? Ale asi o tom někdy napíšu článek, to bude zase jednou něco zajímavého na diskuzi.

  3. pavel stehule avatar

    Také si nemyslím, že by stát měl přímo řídit fy. Neměl by se ale vzdávat všech pravomocí s tím, že trh si všechno vyřeší. Jde o určitou regulaci prostředí, jeho kultivaci, nastavení limitů – a také ochranu před nejrůznějšími pyramidovými hrami, které dokáží rozhodit ekonomiku a to ať v USA nebo Albánii. Je lepší včas určité banky upozornit než pozdě je sanovat miliardami nebo nechávat padnout. Jde o to, že jsou biti ti nejbezbrannější. Ještě před rokem, kam jsi se podíval, byla reklama na levné půjčky, hypotéky. Já mám jakési ekonomické vzdělání, takže je mi jasné, že to nemůže dopadnout dobře – většina, ale slyší na reklamu – takže se zadluží kvůli televizi, kvůli dovolené (což už jsi uváděl). Tady je potřeba buďto kultivovat, vzdělávat lidi, nebo přímo zasahovat – což už samozřejmě je státní regulace – ovšem zebra na silnici je také státní regulace.

    Dost možná, že by krize nastala tak jako tak (i kdyby tam nebyl Bush – i když demokrati mají tendenci se víc věnovat státu, kdežto republikáni z principu stát oslabují). Dost možná, že příčina krize je v nepochopení, že doba se změnila. Banky, fondy, politici všichni uvažují ve schématech růstových osmdesátých a devadesátých let. Rok 2001 všechno změnil – důkaz, že se nikdo nepoučil, je rostoucí ekonomická, hospodářská, energetická závislost na kulturách, režimech, které kritizujeme, kterým nerozumíme či kterými opovrhujeme, a které podporují nenávist vůči euro-atlantické kultuře. Tady rozhodně nevidím politiky, kteří by pochopili, že doba se změnila – v USA je aspoň Obama, tak jako v Anglii Cameronovi konzervativci (paradoxně, kteří podle aktuálního programu jsou od ODS na míle daleko, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby ODS od Camerona převzala program – pak bych uvažoval i volbě ODS).

  4. MaReK Olšavský avatar

    Pavel Stěhule: Už jsem to tu napsal, bylo by potřeba pár hodin nějakých základů rodinných financí na středních školách, myslím, že na základce by to ještě nepobrali. Dokonce jsi poukázal na správný článek, kde jsem se pozastavil nad nesmyslností řady půjček. No nejsem zářný příklad, LCD TV na splátky jsem si koupil, ale s nulovým navýšením a ty prachy na okamžité zaplacení 100% té TV mi leží na účtu, jen ne na běžném, tak by mi trvalo cca měsíc, než bych patřičnou částku stáhl z investic.
    Díky za podnět na Cameronovi konzervativce, skouknu to, protože evidentně je žádoucí nabrat nové podněty do dalších voleb. Ono někdy jde něco protlačit i ze spoda.
    Myslím, že to z toho článku vyplynulo, já tyto krize i vítám, sice bolí, ale mají očistný jev. Otázka je, kolik toho ustojí naše blahobyty, až vyplavou všechny průšvihy, co jsou schovány v bankách. Doufejme jen, že ta celosvětová krize nebude mít vyústění podobné tomu poslednímu, protože ta v důsledku vedla k 2. světové válce.

  5. pavel stehule avatar

    Hlavně je žádoucí začít dělat politiku zodpovědně, a v našich podmínkách maximálně transparentně. Průser je ten, že jak levice, tak pravice si myslí, že jsou tady sami – a to, že je polovina lidí tíhne k pravici a polovina k levici pokládají za neštěstí – tj. vždy po volbách se chovají tak, jako kdyby jim patřil stát. Je důležitá změna myšlení, respektovat protistranu, hledat kompromis. Tak aby stát, tj – školství, zdravotnictví, armáda a policie perfektně fungovalo.

    Na rozdíl od tebe krize nevítám – ve většině případů jsou zbytečné, a nejvíc na ně doplatí, ti co je nezavinili. To, že dojde ke korekci určitého segmentu trhu nevnímám jako krizi – to, co teď v USA řeší ovšem krize je. A lidi přijdou o úspory, o důchody a třeba i o zdravotní pojištění. Doufám, že tato krize nepovede ke třetí světové, ale určitě je nahlodána důvěra, kredibilita v ekonomický systém. A ta se bude hodně těžko budovat znova. Je to totéž, jako nemoc. Pokud se léčí, nemusí dojít ke kolapsu. Při kolapsu, a – nemusí pacient přežít, b – čeká ho dlouhá rekonvalescence a třeba trvalé následky. Rozhodně bilance Bushovi vlády je dost tragická – ekonomika v háji a bezpečnostní situace ve světě je horší než kdykoliv dřív.

  6. Dalibor avatar
    Dalibor

    Nemyslím si, že by měl stát přímo zasahovat do ekonomiky, a pokud ano jen v krizových situacích, jako je válka. Problém je totiž v tom, že když stát nějakou aktivitu omezí z pozice svých zákonů, společnost neprojde určitou zkušeností. Podnikatelé si budou myslet, že o něco přišli. Dokonce i u těch pyramidových her v Albánii: Když jsem s Albánci mluvil, uznali, že si dají pro příště pozor. A takové hry již nebudou mít nikdy masovou podporu. A tak je to i s ostatní hospodářskou činností. Zkušenost je nesdělitelná a navíc který státní úředník přesně ví, co se má zakázat a co ne? Kdo má patent na chytrost? Je rozumnější stát nebo podnikatelské subjekty? Takže odpověď není rozhodně jednoduchá.

  7. Pavel Stěhule avatar

    To Dalibor: zkušenost je skutečně nesdělitelná, s tím souhlasím – takže se zeptám, dáváte dětem do ruk sirky a pošlete je hrát si do stohu nebo nastartujete motorovou pilu a dáte ji dětem na hraní? Bohužel o řadě podnikatelských subjektů se dá říci, že patent na rozum rozhodně nemají. Jde o to, kde chcete žít – jestli ve společnosti, kde se můžete zkusit skutečně všechno, nebo ve stabilní společnosti, kde se ekonomika nezhroutí ze dne na den, kde funguje stát, kde služby, které stát poskytuje jsou reálné a kvalitní. Poslední rok názorně ukázal, že podnikatelské subjekty nejsou schopni se řídit sami – tím neříkám, že je má řídit někdo jiný, ale měly by být nastaveny mantinely, tak aby při svém pádu nestrhli ostatní nebo alespoň minimum ostatních. Sorry, na fakt nestojím o Albánskou zkušenost v Praze.

  8. Dalibor avatar
    Dalibor

    To Pavel Stehule: Albánie je jen extrémní příklad země, která žila v absolutní izolaci a teprve získává zkušenosti. V dnešním globalizovaném světě by se měly zkušenosti předávat a přizpůsobovat místním podmínkám. Jinak mezinárodní společnosti mají své ředitele, ale to není totéž jako vlastnictví státem. Stát je schopen sice momentálně ochránit před nějakým velkým krachem (občas je zásah nutný – ale jen výjimečně), ale z dlouhodobého hlediska je takový podnik postupně upadající. Chybí totiž motivace rozvoje. Pravda, některé podnikatelské subjekty patent na chytrost nemají, ale z celospolečenského hlediska jsou na tom vždy lépe, než státní podnik. Nezdravé privátní podniky zkrachují, ale státem držená firma zůstane. Ale i s těmi negativními důsledky.

  9. Pavel Stěhule avatar

    „Pravda, některé podnikatelské subjekty patent na chytrost nemají, ale z celospolečenského hlediska jsou na tom vždy lépe, než státní podnik.“ A na to jste přišel kde? Kde je toto tvrzení odůvodněno? To je od Pána Boha?

  10. Dalibor avatar
    Dalibor

    Stát není a nemůže být dlouhodobě kvalitní hospodář. Stát má primárně jiné úlohy, jako obrana a ochrana země, budování infrastruktury a veřejně prospěšných aktivit. Firmy vlastněné státem jsou pomalejší, vývoj v nich není tolik motivován ziskem – je to dáno povahou člověka, který se chová podle pravidla „z cizího krev neteče“. Soukromí akcionáři si svých peněz hledí a tlačí na podnik, aby vydělával. Státní akcionář – to jsou úředníci za plat. Navíc v případě monopolního postavení se případné ztráty mohou kompenzovat zvyšováním ceny, což je ta nejhorší varianta vývoje. Vím, že zjednodušuji, ale v pár řádcích se podstata rozdílu mezi soukromým majetkem a státním v ekonomice těžko vysvětluje.

  11. MaReK Olšavský avatar

    Dalibor: Mohu Tvá slova nahlas podepsat? Napsal jsi, co říkám pořád, státní firma nemá tolik motivace a když x let nevydělá, nic se neděje, někdo to zaplatí.

  12. Pavel Stěhule avatar

    Dalibor – Marek: jenomže, kdo je za to zodpovědný – politici, to jsou ti první, kteří hřeší na to, že z jejich krev neteče. Pokud by politika fungovala, tak jak by fungovat měla, tak přeci k žádnému plýtvání docházet nemůže. Ledaže by platilo, že ti nejvíce neschopní jsou v politice.

  13. Dalibor avatar
    Dalibor

    To Pavel Stěhule: V současné době končí sklárny ve Světlé nad Sázavou a na dlažbě se octne 1200 lidí. Katastrofa pro náš kraj .. Problém je v tom, že velký podíl akcií měl stát prostřednictvím Crystalexu a
    za pomocí ČKA a ČSOB byl kapitál postupně vynesen na Kajmanské ostrovy (včera bylo v MF Dnes) a právě vlastnictví státu umožnilo tuhle lumpárnu provést.
    20 miliard zaplatili daňoví poplatníci.
    Celý text je zde
    http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=nazorya&v=229&c=1056259
    Opravdu je stát dobrý hospodář?

  14. Pavel Stěhule avatar

    Pokud je mi známo, tak ČKA byla pod dohledem ODS (poslanec) a ČSOB měla úzké vazby na ODS. Ano, aktuálně je stát velice špatný hospodář – protože lidi, kteří mají dělat svou práci ji dělají, resp. dělali špatně. Kromě toho vytunelovány byly i komerční banky a stát za jejich sanaci zaplatil … miliard také.

  15. Dalibor avatar
    Dalibor

    Netvrdím, že někteří členové ODS nemají prsty ve špinavých obchodech. Ale lidi, kteří pracují pro stát, nikdy svoji práci nebudou dělat dobře. Pracují jen za plat a zaměstnavatel netlačí dostatečně na to, aby by konkurenceschopný. To platilo vždy a platit bude. Pozor: i v komerčních bankách měl svůj značný podíl stát.

  16. Pavel Stěhule avatar

    „To platilo a platit bude“ je – ju to je pravicová víra, ale nikoliv důkaz. Podceňujete lidi – poznal dost lidí, co dělají pro stát a jsou dobří a naopak dost lidí v soukromém sektoru, kteří se flákají nebo jsou neschopní.

  17. MaReK Olšavský avatar

    Pavel Stěhule: Souhlasím s Daliborem, státní úředník bude vždy jen úředník, pokud nemá k firmě jinou vazbu, než že je dosazeným vládcem, je to řízení téměř vždy gomové, minimálně proto, že pokud firmu vlastní stát, tak nějaké výsledky v podstatě nic neznamenají, jeda bude převelen jinam. Kdo se v soukromém sektoru fláká a je je neschopný, tak nebude fungovat dlouho, v tomhle je trh naprosto nemilosrdný.

  18. Pavel Stěhule avatar

    Pak to má vypadat, když k tomu máte takový přístup – státní úředník je zaměstnanec jako každý jiný, a pokud se fláká, tak má být vyhozený stejně jako kdokoliv jiný. Ani se nedivím, že stát pod ODSkou upadá, jestli mají všichni politici ODSky stejný názor jako ty.

    [admin]: Překlep opraven, Tvůj opravný komentář odmazán.

  19. MaReK Olšavský avatar

    Pavel: Člověče, fungoval jsi někdy jako živnostník, nebo byl blízko vedení firmy? Motáš tu teď totiž páté přes deváté. Pro majitele firmy není její vedení jen zaměstnání, k té firmě máš nějaký vztah a prostě přemýšlíš jinak o tom, jak ji táhnout dopředu, než když si jen úředník, který ji má na povel.
    Blbě se to vysvětluje a ještě hůře chápe, pokud je v ČR povědomí, že úspěch se trestá a kdo něco má, tak je jen zloděj a vrah. Mimochodem, ukaž mi, kolik firem, které fungují stát založil a pozor myslím opravdu založil, můžeš hledat nejen u nás.

  20. Dalibor avatar
    Dalibor

    Cituji Pavla Stehuleho:
    „Podceňujete lidi – poznal dost lidí, co dělají pro stát a jsou dobří a naopak dost lidí v soukromém sektoru, kteří se flákají nebo jsou neschopní.“

    K tomu dodávám: To je naprosto pravda. Vždy se najde dost poctivě a tvrdě pracujících lidí i ve státním sektoru. Jenomže v ekonomice rozhodují celospolečenské jevy. Nikoliv výjimky. V naprosté většině platí, co bylo psáno výše. Žádná jednotlivost není tento jev schopna zvrátit.

  21. Michal avatar
    Michal

    Dobrý den,já bych chtěl k tomu jenom dodat, že na jedné str. máte pravdu .A ta druhá str. – Česká republika jako stát, nás se nikdo nikdy neptal ve světě, co a jak budeme dělat a to se stačí podívat do historie.Ale momentálně se musíme dívat na přítomnost a na budoucnost. Tady se mi líbil jeden názor ve vašem článku ,že na dluh se žít věčně nedá .A to ví i lide, kteří jmají jenom základku. Když něco chci, tak na to musím mít .O téhle problematice by jsme se mohli bavit velice dlouho a do nekonečna jí rozvíjet. Ale dělejme všechno tak, a to včetne politiků, aby když po nás příjdou jiní, ať se nemáme za co stydět ,bohužel zatím všechno nasvědčuje tomu že nám to nejde.