Už jsem na tomto blogu několikrát psal o mém pozitivním vztahu ke GNU/Linuxu, nebo BSD systémům. Oba systémy mi 100% vyhovují, prostě Un*x jako takový mi vyhovuje, a kdyby kdysi nebyly Un*xové operační systémy tak nedostupné, tak jsem možná do roku 2000 téměř neviděl MS DOS a MS Windows (Windows 2000 považuji za první seriózně využitelnou verzi). Asi jako řada Linuxářů v ČR/SR jsem jako první seriózní distribuci používal Red Hat, v době obtížné dostupnosti internetu tomu pomohlo nemalou měrou vydavatelství Computer Press, vydáním CD s tenkou uživatelskou příručkou.
Red Hat téměř ze dne na den přestal svou distribuci dávat volně k dispozici. Samozřejmě, že bylo možné jej legálně zdarma získat, vždyť díky GNU GPL licenci musí uvolňovat veškeré úpravy zdrojových kódů, ale neznám snad nikoho, kdy by sám sestavoval aktuální verzi Red Hatu. Teprve později se objevily zajímavé distribuce, jako CentOS, nebo StartCom, které jsou sestavené právě z uvolněných zdrojových kódů Red Hatem a jsou s ním binárně kompatibilní.
Nevím, jestli se ve vedení Red Hatu pohnulo svědomí, nebo jaký byl jiný důvod, ale v roce 2003 se objevila nová distribuce, která je k dispozici zdarma, ale je vyvíjena pod záštitou Red Hatu. Tou distribucí je již několikrát zmíněná Fedora, do verze 7 známá jako Fedora Core. Nedávno jsem se na tomto blogu zmínil o vydání aktuální verze Fedora 9.
Fedoru, již bez přídomku Core, lze provozovat, jako LiveCD/LiveDVD, lze jí nainstalovat na flash klíčenku, nebo udělat standardní instalaci na pevný disk do počítače. Na řadě Linuxových a počítačových magazínech jsou k nalezení články, které tvrdí, že nová Fedora je konečně to pravé pro Linuxový desktop, ale píší to s každou novou verzí Fedory a navíc na mně Fedora v tomto směru nepůsobí zdaleka nejlépe. Pro její příznivce je vše OK, ale její místo bych viděl na domácím desktopu, na produkční desktop Fedora zatím rozumně nemá, chování o které jsem občas při pokusech ji používat mi spíš připomínalo Alfa verzi RHELu, než vyspělou distribuci. Dokonce vím o pošetilcích, kteří Fedoru nasazují na servery.
Produkční desktop a server si zaslouží profesionální systém a tím tato distribuce není. Pokud chci mermomocí šetřit, tak nasadím CentOS, který je odladěn stejně kvalitně, jako komerčně prodávaný RHEL, nebo použiju distribuci, k níž mohu relativně levně získat komerční podporu, tj. třeba OpenSUSE, Mandrivu. Debian je sice perfektně odladěný a má komunitu, která je naprosto prezicní, ale Debian se mi jeví jako vhodný kandidát spíše na nasazení na serveru, než na desktopu (třeba díky zastaralým verzím prohlížečů, kancelářských balíků), alespoň ve stabilní verzi. Pokud šetřit nechci/nepotřebuji, nasadím komerční distribuci (kde bude možné po někom dupat, když to nepůjde :-)), třeba již zmiňovaný RHEL, nebo SLED.
Fedora je mnohými autory recenzí považována za kvalitní řešení desktopu. Nemyslím si, že jsou příliš blízko pravdy, řešení desktopu to je, ale nejvýše domácího, do profesionálního nasazení ji ještě mnohé chybí. K profesionálnímu nasazení jsou vhodné distribuce, které mají delší dobu podpory, než 1 rok a je možné k nim získat nekomunitní technickou podporu.
Svět GNU/Linuxu a BSD mi 100% vyhovuje. Vývoj v oblasti probíhá závratným tempem a většina distribucí má dobře vyřešené přecházení na novější verze. Bohužel u komunitních distribucí, které jsou dostupné zdarma, jsou dost tristní možnosti získání technické podpory. Kupodivu velmi dobře z těchto požadavků vychází, mnohými nenáviděný, Ubuntu Linux, který nejenže v pravidelných intervalech má verzi s dlouhou podporou, ale je možné si zaplatit i technickou podporu (mimochodem, vydavatelství Computer Press v těchto dnech vydává knihu o Ubuntu Linuxu, uvažuji o koupi minimálně kvůli recenzi).
