Máme volební právo, tak jej využijme a pak neříkejme „já nic, já nevolil“. Využijme jej podle svého nejlepšího svědomí.
Roku 2004 jsem byl nadšen ze vstupu České Republiky do Evropské Unie, považoval jsem to za vstup do důvěryhodného spolku, kterému budeme prospěšní a jenž nám umožní rozvoj. Vše se razantně změnilo Lisabonskou smlouvou, která udělala z ČR jeden z okrsků s minimem vlastních pravomocí, zcela závislých na centrální vládě.
Rozvoj se částečně splnil, z nebývalého množství dotací, na které nejedna obec krutě doplatí, stačí se podívat na megalomanské projekty domovů důchodců, nebo aquacenter, v kdejaké vesnici. Dotace na výstavbu byly, zatím se najdou i nějaké dotace na provoz, ale co budou vesnice dělat, až jim tyto „danajské dary“ zůstanou čistě v jejich režii? Dotace do zemědělství, to jsou kapitola sama pro sebe, ať je malá, nebo velká úroda, dotuje se vždy.
Zeptal se někdo, kde se peníze na dotace berou? Samozřejmě že z daní a odvodů. V ČR vybereme peníze, které pošleme do Bruselu, aby tam úředník rozhodl, kde a na jaký projekt budou v ČR (nebo třeba v Řecku) prospěšné. Úředník je v Bruselu a zcela pochopitelně nezná lokální problém.
Kolik nesmyslů jsme museli přebrat z EU se asi nedá spočítat. Namátkou:
- Biosložky do benzínu/nafty, jež neškodí pouze moderním motorům (při jejichž konstrukci už se nimi počítalo), ale stojí více, než adekvátní množství ropného derivátu. Nehledě k tomu, že monokultura agresivní řepky nám zajisté brzo zajistí nutnost dovozu potravin z nEUnijních států.
- Povinně stavíme obnovitelné zdroje energie, kvůli nimž platíme za elektřinu podstatně více. Že to jsou nestabilní zdroje, nevhodné do průmyslových států, ponechávám stranou.
- Máme povinnost zavést Euro, ba co více, € nám může být nařízeno. Zavázali jsme se v přístupových smlouvách a teď již není náš vstup do eurozóny dobrovolným rozhodnutím, schvalovaným referendem. O problémech Eura se píše natolik často, že bych neočekával ochotu jej přijmout.
- EU vypouští volavky („zákaz pomazánkového másla“, „norma křivosti banánů“, …), aby se pozornost občanů upírala směrem, který je aktuálně mimo mnohem tvrdší problém (třeba další navýšení dotací do Řecka).
Proč volit?
Ač nerad, „musím“ citovat skvělého novináře, ale naprosto diletantského politika, Radka Johna:„V Bruselu má původ více než 80 % naší legislativy.“.
Brusel je zdánlivě daleko, bohužel má na naše životy a podnikání větší vliv, než Parlament České Republiky.
Koho volím?
Začal jsem tím, že jsme byl nadšen při vstupu do EU. Postupně jsem se stal realistou, až jsem se dostal k dnešnímu euroskepticismu. Centralistická a socialistická Evropská Unie nás ničí (nejen ČR), je to jen těžko reformovatelný moloch, který je hodně vzdálen původnímu Evropskému Hospodářskému Společenství. Volby 2014 jsou možná poslední příležitost k tomu, jak se pokusit EU reformovat, než se začne sama rozpadat.
Volební místnosti se uzavřou 24. května 2014. Volební číslo 24, získala strana, která má v jádře lidi, kteří problematice rozumí.
