Marek Olšavský: blog

MariaDB je na světě téměř 5 let (22. ledna 2009 byla vydána první verze) a ačkoliv si nachází cestu do distribucí GNU/Linuxu, aškoliv ji testují a nasazují provozovatelé nejvíce navštěvovaných webů, tak webhostingy, minimálně v ČR/SR ji zatím přehlíží. Zcela neoprávněně, stejně jako defakto ignorují PostgreSQL o němž lze napsat, že je to „funkčně open source konkurent Oracle“.

Akvizice MySQL AB a SUN Microsystems byl špatný krok

Alespoň já to tak vidím. Tím že SUN Microsystems odkoupil MySQL AB, stáhl vývojáře alokované na mnohem propracovanějším PostgreSQL, leč MySQL mělo alespoň nějaký komerční potenciál. V té době Oracle „házel klacky pod nohy“ koupí BerkeleyDB a InnoDB, pro něž byly v MySQL bridge a které byly ve většině případů použitelnější, než nativní MyISAM formát dat. A následná koupě SUN Microsystems Oraclem je už dostatečně provařená káva, z níž mě napadá několik nepovedených milníků:

1. Ukončení projektu OpenSolaris, jehož poslední verzi forkovali nadšenci do projektu OpenIndiana. Další vývoj Solarisu jede jen za uzavřenými dveřmi.
2. OpenOffice.org taky Oracle získal, jednu dobu šly ven informace, že z nich vytvoří cloudové řešení, přístupné přes webový prohlížeč, ale odliv klíčových vývojářů do Document Foundation a vznik forku LibreOffice už nedostál, pročež předal celý balík Apache Software Foundation, po níž běží další vývoj. Jestli se někdy OpenOffice.org vrátí do hlavních repozitářů netuším, každopádně SUN Microsystems měl dobrý obchodní model, základní verze grátis a vylepšenou s podporou (StarOffice) dodával komerčně.
3. Spory kolem API Dalviku (Android), které je stejné jako API platformy Java také mnoho sympatizantů Oracle nepřihrály. Naštěstí měl soud dost rozumu a žalobu smetl ze stolu. SUN Mcrosystems byl v přístupu mnohem liberálnější.

MySQL

Mnohými znevažovaná a mnohými velebená databáze MySQL. Weboví vývojáři na ní vyrostli a často ani nemají zdání, že existuje konkurence. Jsem na tom podobně, poprvé jsem se s MySQL setkal ve verzi 3.2x, když jsem se začal učit PHP a plně jsem nechápal co vše mi může SQL server nabídnout, v té době toho MySQL zase tolik nenabízela. Jak se během těch cca 15 let vyvíjely moje znalosti, tak jsem vnímal i růst schopností MySQL. Dnešní MySQL je dospělou databází a většina kritických hlasů že „neumí to, či ono“ patří opakovatelům starých tvrzení, kteří nestudují aktuální možnosti.

Oracle zachovala stejný komerční model, jaký panoval již za MySQL AB, kterým se pokouší získat ty, pro něž je velká Oracle Database zbytečným řešením. Po převzetí sice zmizely problémy s můstky do BerkeleyDB a InnoDB, dokonce je InnoDB od verze MySQL 5.6 výchozím enginem, ale vyvstaly nové překážky pro vývojáře svobodného software, třeba zmizení testovacích nástrojů.

Protože je základní MySQL licencována pod GPL, mohla některé nástroje i vlastní fork připravit Percona, SkySQL, nebo Monty Program AB. Michael „Monty“ Widenius stojící za Monty Program AB je člověkem, který stál za vznikem MySQL a ještě před převzetí Oraclem se postaral o vznik forku MariaDB.

Poznámka:

Dnes používám podle potřeb projektu a zadání zákazníka některou ze spektra FirebirdSQL, PostgreSQL, MySQL i SQLite a jsem poměrně dalek je využívat jen jako rychlé úložiště textů, pokud to jde, znažím se využít možností Stored Procedur a sestavit komplexní SQL dotazy, jimiž dostanu potřebná data naráz, bez zbytečných sekvencí jednoduchých dotazů, zpomalovaných konektorem a síťovou komunikací.

MariaDB

MariaDB lze jednoznačně považovat za nástupce MySQL. Přechod je snadný, kompatibilní je jak API, tak protokoly a většinou by se mělo povést převzít binární soubory z MySQL (podařilo se mi, přesto je lepší vyexportovat obsah databází a naimportovat je z SQL scriptů). Díky kompatibilitě API/protokolů si s MariaDB rozumí všechny osvědčené nástroje. Nové verze nabízí i vlastní úložiště. Až do verze MariaDB 5.5 se dají považovat databáze za rovnocenné (výhodou je vyšší rychlost MariaDB), ale připravovaná verze 10.0 naznačuje, že MariaDB půjde vlastní cestou s možnostmi které MySQL nenabídne (možná někdy v budoucnu).

Jedno rozšíření za vše, MariaDB 10.0 nabídne možnost vrácení řádků v JSON formátu, formátu, který bych zařadil mezi klasické CSV (úsporný, ale se strukturami a datovými typy) a XML (není tak „ukecaný“, nenabízí takové formátovací možnosti). I z MySQL lze JSON získat, ale je potřeba postavit celou strukturu formátováním a spojováním z návratových hodnot.

Stačí si všimnout, kdo na MariaDB přechází:

1. Maintaineři distribucí OpenSUSE (od verze 12.3), Arch, Fedora (od verze 19) a vše nasvědčuje tomu, že RHEL (Red Hat Enterprise Linux) bude od řady 7 změní výchozí DB. Maintaineři pravděpodobně nevědí, jak moc otevřený bude další vývoj MySQL.
2. Wikipedia, údajně 5. nejnavštěvovanější web světa, začal s MariaDB na subprojektu Wikimedia, ale dnes by již měla MariaDB stát za celým projektem Wikipedia. Ta těží z rychlejší práce MariaDB, údajně je navýšení rychlosti v rozmezí 10—30 %.
3. Novým přírůstkem je Google, který začátkem roku alokoval několik vývojářů pro MariaDB a na podzim 2013 začal (zatím jen interně) přecházet z mírně obstarožní MySQL 5.1.

A co webhosteři

Ač se to zdá neuvěřitelné, u webhosterů je zatím ticho po pěšině. Verze MariaDB 5.5 nenabízí, kromě několika relativních maličkostí a vyšší rychlosti, takové „killer featury“, které by daly pádný důvod k přechodu. Zatím bude i malý podíl webových vývojářů, kteří na svém vývojovém serveru provozují MariaDB, místo lety prověřené MySQL. Verze MariaDB 10.0 a blížící se příchod RHELu 7 (tudíž i forků CentOS, Sceintific Linux) snad dává naději, že začnou vývojáři tlačit na své webhostery.

Bohužel je zde jeden zářný příklad ingorace kvalitní technologie. Hostingů nabízejících velmi propracovaný PostgreSQL je velmi málo.