Nadšení jaké svět věnoval netbookům a minilaptopům je to tam. Na chvíli vypadaly jako naděje pro GNU/Linux u běžných uživatelů, ale Microsoft chytře zaútočil prodloužením života Windows XP, kterou následovaly už optimalizované Windows 7. Dnes se netbooky dostávají na okraj zájmu a do centra pozornosti se dostaly tablety.
Netbooky mají obrovskou zásluhu na snížení cen malých, leč plnohodnotných, laptopů. Před jejich nástupem byly částky placené za tzv. subnotebooky opravdu nehorázné. Jak před několika lety vládly netbooky, věnoval jsem jim pár textů na blogu i nemálo zpráviček na LinuxSoft.cz, tak poslední přibližně 2 roky jsou ve znamení tabletů a chytrých telefonů.
Použitelnost netbooků s displayem pod 10″ je diskutabilní, přečíst si nějaký článek, mírně upravit text, či odpovědět na mail, jde. Ale pracovat systematičtěji, třeba v otevřeném IDE Eclipse se už asi nikomu nepovede, přehlednost bude nulová, nehledě k nepohodlně malé klávesnici. Netbooky/Ultrabooky, které se objevily poslední dobou, s displayi 11″, a většími, osobně považuji spíše za subnetbooky bez CD/DVD mechaniky a to už je velikostně použitelné řešení, nemusím mít lupu pro čtení textu a na klávesnici se vejdou i mé prsty. Mě osobně se z kategorie netbooků nejvíce líbí Lenovo IdeaPad S205.
Popularita netbooků oslovila několik skupin lidí, z nichž jen dvě považuji za cílovou skupinu:
- Nenároční uživatelé, kteří se podívají na internet, něco málo napíšou, používají IM a povídají si přes SIP či Skype. Nechtějí, či nemohou, utratit mnoho peněz.
- Uživatelé požadující velkou mobilitu (malou velikost, nízkou hmotnost a dlouhou výdrž na baterie) upřednostnili netbooky kvůli velmi nepříznivé ceně subnotbooků. Dnes už nemusí volit kompromisy.
- Uživatelé kteří chtějí být in; klasičtí frikulíni; a dnes kupují tablety, protože móda se změnila.
- Školitelé kteří ocení přenosnost netbooku a malého projektoru.
Netbooky přišly v době krize a společně s nettopy se staly ukázkou toho, že honba za výkonem počítače doma není tak nezbytně nutná, kromě hráčů1. Dlouho jednoznačně kralovaly mikroprocesory Intel Atom, teprve v roce 2011 nabídlo AMD/ATI konkurenční řešení, podle mého názoru výkonnější a vyladěnější. Bohužel průnik platforem ARM a MIPS mezi běžné uživatele se nekonal, přestože se pár průkopníků objevilo a linuxové distribuce pro ARM/MIPS desktop existují.
Koupi tabletu mám naplánovánu, ne z nadšení pro neustále omatlaný display, ale jako testovací zařízení pro webařinu, kterou se trochu zabývám. Ovládat web bez myši a klávesnice může být při špatném návrhu UI katastrofou, která povede jen ke ztrátám zákazníků.
Netbooky již nejsou módní záležitost, vytipoval jsem 2 skupiny uživatelů, pro něž má netbook smysl, možná se mýlím. Nové modely se většinou od předchozích neliší jinak než designerskými detaily, technologicky je minimum důvodů pro upgrade netbooku, což vidím jako nebezpečí pro objemy prodejů. Neboli pokud jsem majitelem a nerozbil jsem jej, nebo nechci větší uhlopříčku displaye, těžko najdu důvod pro nový netbook.
Propad prodejů Intelu Atom, ukázaný na stránkách X–Bit Laboratories, nepovažuji za neúspěch. Intel Atom byl a stále ještě zůstává mikroprocesor na správném místě. Díky cenové válce klesly ceny běžných laptopů i desktopů a pokud uživatel nepotřebuje vysloveně malé řešení, je lepší volbou desktop/laptop s Intelem i3, který stojí zhruba stejně, je výkonnější a spotřeba je přibližně na stejné úrovni. Klesající prodeje nepovažuji za znamení konce Intelu Atom, vedle netbooků/ultrabooků je chce Intel prosadit do tabletů a pro hodně firem stačí server s Intelem Atom na Linuxu/*BSD. Vedle Intelu Atom si svůj kus koláče odebral i AMD Bobcat, který zamířil do identického segmentu trhu.
1/Už se chystám na menší upgrade kvůli rFactor 2.
Komentáře
5 komentářů: „Byly malé, byly fajn, ale netbooky mizí.“
Není netbook, jako netbook. V létě tomu budou dva roky, kdy jsem si zakoupil Asus Eee PC 1201. Dvoujádrový Atom s Nvidia grafikou a klasickými rozměry kláves na klávesnici. Za málo peněz spousta muziky. Výkon dostatečný téměř na vše. S Ubuntu mi na něm šlape vše. Mobilita a robustnost super. Výdrž baterie dostatečná. Mít si dnes vybrat mezi tímto netbookem a ultrabookem, rozhodne cena. Měnit nepotřebuji.
Tablet pro zábavu ano. Jako pracovní nástroj zatím ne.
@LuFa: Dobrá volba. Pokud chápu dobře, tak se shodneme. Trh je saturován, teď už budou prodeje netbooků táhnout víceméně náhrady zničených strojů. Já jsem zkoušel chvíli psát na tom malém 10″ a bylo to pro mě dost nepohodlně stěsnané. Já koukám směrem ke 14″ klasickým laptopům, ideálně s trochu klasickým poměrem stran displaye.
Tablet snad nikdy na práci nebude. Kouknout na net, použít (hlasový) komunikátor, vidět na tom kalendář, na cestě si pustit film/muziku, eventuálně čtečka e-knih. Nic dalšího mě nenapadá. Pro tvůrce webových aplikací nástroj na kontrolu zda je web dotykáčem pohodlně ovladatelný.
jj, rozumíme si Marku. U sebe jsem přesně věděl co chci a do čeho jdu. Krom zábavy netbook používám i pro práci a jsem rád, že si už dávno na sebe vydělal. Nemohu být spokojenější. Co se tabletů týká, můžou být fajn i pro malé děti. Vidím u svých, jak mi jdu po telefonu, co je dá u některých telefonů říct (mám Android ICS) téměř to samé, akorát o něco zmenšené. Sám tel. místo PC dost využívám. Pošta, sociální sítě, zpravodajství filmy, muzika, hry …. .
A ten rFactor funguje i na Linuxu?
@lzap: Ne, byť pod Wine, nebo Play On Linux, jej rozchodili. Narazíš ale na problém rozchodit slušný volant (Logitech G25, nebo Logitech DFGT, levnějšíma se nemá cenu zabývat) v plném rozsahu, tj. včetně FFB. Používám dual-boot, nejen kvůli rF. Nezavrhnu dobré závodění jen proto že potřebuji Windows, které jsem beztak dostal za pár šprdlíků k PC. Sorry, mě už téma „pokud to nejde pod Linuxem, tak to nebudu používat a je to šmejd“ přestalo bavit před lety :-). Nemyslím si, že je nějak reálné, že by vývojáři portovali ten rozsah zdrojových kódů, které simulátor obsahuje, nehledě k tomu že nic natolik ucelené a jednotné jako DirectX (prosím nevyjímat ze všeho jen kreslící část Direct3D) se nevyskytuje. Ano vím o OpenGL, OpenAL, OpenCL, ale asi problém bude, že je vývojáři velkých titulů neadaptovali.
BTW: Doufám že ta odpověď nezní nějak zlostně. Stav je takový, že na GNU/Linuxu simulátor (ne hra, jež je arkádou) s online ligami prostě není a jentak nebude. Fyzika auta, interakce s tratí, … jsou natolik náročné modely, že není reálná šance pro vývoj dobrovolníky a profi tým to mizivé procento simracerů z malého procenta uživatelů GNU/Linuxu prostě neuživí.