Na stránkách LinuxSoft.cz jsem vydal další díl mého seriálu o softwarových novinkách a proto vychází i na mém blogu článeček, kde upozorňuji na software, který mi připadá zajímavý, ale ne zase natolik, abych jej uvedl v softwarových novinkách na relativně velkém portále.
Jackcess 1.1.19
Formáty kancelářského balíku MS Office jsou oříškem a před nástupem, nechtěného, OpenXML, spíše připomínaly dump paměti, než nějaký rozumný formát souborů. Bohužel programátoři se s nimi musí potýkat a snad nejzapeklitějším problémem je desktopová databáze MS Access s formátem mdb/mdbx.
Několik (nejen) českých účetních programů používá databázi vytvořenou v MS Accessu a protože potřebuji načítat data z Pohody a program potřebuji mít multiplatformí (já funguji na GNU/Linuxu, kolegové kolem našich eshopů na MS Windows), padla volba na Javu a pro práci s Accessovými soubory používám Jackcess, který byl uvolněn v další verzi 1.1.19.
Virtual AGC and AGS
Jako zajímavou ptákovinku bych popsal Virtual AGC and AGS, což je emulátor historického počítače, který byl na lunárním modulu. Již jsem viděl emulátory kdečeho, na mém blogu je vystopovatelný zájem o emulaci starých počítačů a herních konzolí, ale emulátor něčeho takového je pro mě překvapením. Emulátor není to nejsprávnější pojmenování, na domovských stránkách projektu píší o „modelu“. Emulace nebude příliš náročná na výkon hostitelského počítače, vždyť přistání na měsíci řídil počítač o výkonu dnes již historické 80286.
Emulátor vám ukáže, jak jednoduchá technika je potřeba pro něco tak sofistikovaného, jako řízení lunárního modulu. Asi budete hodně překvapeni. Projekt je trochu staršího data, první informace jsem našel z roku 2004, nicméně jsem na něj narazil teprve teď, když je 40. výročí přistání člověka na měsíci (které někteří neustále zpochybňují).
Komentáře
3 komentáře: „Novinky ze světa svobodného software (10)“
Ja mam tedy dojem, ze 80286 je vykonove nekde uplne jinde nez AGC (s ~11 _mikro_ sekund dlouhym cyklem sbernice). Na druhou stranu AGC je rozhodne daleko hezci architektura 😛
Aleš: Mám za to, že si nerozumíme. To o výkonu 80286 mělo být na zemi, alespoň jsem to takto kdysi četl. Ono stačí málo, vžtyť se podívej co je dneska na ISS, myslím, že něco jako Z80 tam vede.
No na ISS je zcela jiste nejaka zmet nejakych embedded procesoru, coz obvykle byvaji nejake derivaty 6502. Jinak dnes se v kosmickych aplikacich celkem vyznamne pouzivaji nejruznejsi PowerPC. A o hromade PIII-based thinkpadu s linuxem na ISS se snad nema cenu zminovat.
Ono totiz nejde az tak moc o to co staci, nebo nestaci, ale co se vyplati do toho vesmiru vynaset. Ono kdyz je cilem zachovat spolehlivost (coz v tom vesmiru je hlavne o odolnosti proti sumu), tak spolu s klesajicimi rozmery tranzistoru (a tim klesajici vlastni kapacitou a rostouci sirkou pasma) taky stoupa mnozstvi stineni potrebneho kolem. Ty PowerPC pro takovehle aplikace jsou obvykle zapouzdrene v takovych zlatych kvadrech (u cehoz je asi celkem jedno kolik to stoji, ale spis je problem v tom jak je to tezke).