Poslední dobou se mi vkrádá do hlavy spousta otázek o tom, co by měl vlastně stát podpořit. Zda jít cestou, kterou jsem zaslechl od, dnes již bývalého, ministra financí Miroslava Kalouska, tj. ulevit firmám na financích odváděných státem, nebo zda investovat peníze do šrotovného, delších podpor v nezaměstnanosti a dalších oblastí zajímavých pro spotřebitele financí.
Krize dorazila do našich krajin a ČSSD jde do Evropských voleb po heslem „ochránit ty, kteří krizi nezavinili“, které považuji za naprosto lživé, když si jej dám do souvislosti s plány na „léčení krize“, které ČSSD protlačuje. Za krizi může především život na dluh a následné chování bank. Banky totiž vyšly vstříct požadavkům na úvěry a přitom muselo být hned zřejmé, že půjčování na obličej přinese nemalé problémy, když se k tomu přičte způsob, jakým se obchodovalo s pohledávkami, byl průšvih na světě. Ale kdo je větším viníkem? Banky, které půjčovaly nezajištěně, nebo dlužníci, kteří šli do úvěrů, jejichž splácení je pro ně na hraně existence?
Ze všemožných opatření navrhovaných ČSSD se mi nelíbí především:
- Šrotovné jednoznačně ukazuje na lobby automobilek, kdo na auto má, tomu šrotovné napomůže, ale třeba urychlí jeho nákup o několik měsíců, takže další rok bude výpadek (ten bude i teď, protože někteří odloží nákup automobilu aby dostali příspěvek z peněz všech obyvatel ČR), na druhé straně někteří nebudou přemýšlet nad strukturou svého rozpočtu, pořídí automobil a pak budeme vídat v televizi další rodiny, které navštívil exekutor.
- Daňová progrese je podle mě blbost na kvadrát. Je dobrá na generování daňových úniků, protože to není hladká křivka a když jsem příjmově pár tisíc nad daňovým schodem, vyplatí se mi zaplatit daňovému poradci, který mě pod tento schod dostane a mohu státu odvést i výrazně méně. Lidé by si měli být rovni v šancích, tak proč by měl být (daňově) diskriminován ten, kdo něco dokázal a zajistil si větší příjmy, před člověkem, který se o nic nesnaží a pět minut po skončení pracovní doby nadává u piva na nespravedlnost?
- Zrušení poplatků za zdravotnictví, neboli 30 stříbrných. Opět na ně nadávají nejvíce ti, kteří vysedávají po hospodách. Slyšel jsem lékaře, kteří si je pochvalují, ubyli jim pacienti, kteří si přišli popovídat. Od výrobců léků by mohla pocházet lobby, protože se omezilo nesmyslné předepisování léků. Bohužel chybí vysvětlení ministerstva zdravotnictví že o ten poplatek méně platí pojišťovny zdravotnickým zařízením a ty peníze které jim (zdravotním pojišťovnám) zůstávají jsou využity pro uhrazení drahých zákroků.
- Omezení propouštění chtějí prosadit odbory, samozřejmě vzhledem k politické příslušnosti profesionálních odborářů, ve spolupráci s ČSSD a KSČM. O víkendu 16.—17. května 2009 jsem se pobavil díky odborářům protestujícím proti vládě Mirka Topolánka (ta už neexistuje a rozhovory s odbořáři v televizi spíše ukázaly, že dotyční jeli na výlet do Prahy při kterém si na chvíli zademonstrovali) a proti propuštění bez udání důvodu. Ať se na mě zlobí jak kdo chce, pokud budu mít firmu o 30 lidech (vytvoří si odbory) a budu v problémech kdy bude propuštění 5 lidí, protože poklesla poptávka, znamenat přežití firmy, propustím je, protože přistoupení na odborářské požadavky zachování všech míst a plných platů bude znamenat krach firmy*, rozuměj 31 nezaměstnaných.
- Zavést „novomanželské“ půjčky ve výši 100 000 KČ podle mě v podstatě nic neřeší. Nakoupí si vybavení bytu a než ji splatí, budou mít polovinu vybavení jinou. Půjčku klasicky využijí páry s nižšími příjmy, které nejsou schopni takovouto částku uspořit sami z vlastní práce, vlastních příjmů, takže půjčka jim ubere z příjmů na několik let dopředu.
- Zvýšit platy ve veřejné sféře, Zpracovat návrh programu řešení problémů nesplácených hypoték body, které jednoznačně podporují spotřebu a případně poslouží chytrolínům, kteří si vezmou hypotéku, aby nějakou její velkou část zaplatili všichni. Podle mě by platy ve veřejné sféře měly odpovídat příjmům státní pokladny, vždyť v soukromých firmách jsou platy také závislé na tom, jak firma vydělává.
Vládní koalice pod vedením Mirka Topolánka navrhla především kroky, které by měly pomoci firmám, což je podle mého názoru mnohem racionálnější rozhodnutí. Nemalou měrou nám pomáhá vlastní měna a krizí proplouváme s menšími dopady, než všechny okolní státy (je to dokonce trochu zvláštní, když si člověk uvědomí, jak moc jsme závislí na exportu).
Nechápu důvody, proč bychom měli populisticky utrácet peníze na krátkodobé zvětšení spotřeby, kteréžto peníze by natekly stejně do zahraničních firem a u nás by zůstala více méně jen marže obchodníků. Mnohem radši bych vyděl opatření NPP, která ponechají více peněz ve firmách, jež pak nemusí propouštět lidi (leda tolik pro kolik opravdu nemají práci) a mohou investovat do rozvoje, který posiluje jejich konkurenceschopnost.
ČSSD vede klasicky naprosto klamavou kampaň. Opět zaměnila volby, jako v případě krajských, a do evropských voleb, které budou 5.—6. června 2009 zatahuje témata vládní, která se na této úrovni politiky opravdu neřeší (navíc pokud bude opravdu definitivně odsouhlasena Lisabonská smlouva, budou mít naši poslanci hlas v podstatě nulový). Jsem docela zvědav s jakou (demagogií) půjdou do voleb parlamentních, které se připravují na podzim roku 2009. Slíbit mohou mnohé, ale doufám, že na sliby, které vidím, nedojde, znamenalo by to naprostou decimaci střední vrstvy, která se začala utvářet, a rozhazovačná politika by nás mohla dostat na pokraj státního bankrotu.
ČSSD už dlouho neoperovala s milionářskou daní. Asi jim někdo konečně prozradil, že se týká tak malého promile obyvatel, že vzbuzená nevole by byla větší, než efekt pro státní pokladnu.
*/ Jak jsou odbory iracionální bylo naprosto jasně ukázáno v USA. Chrysler i GM dostaly nabídku státní pomoci, ale platy zaměstnanců se měly snížit na úroveň, jakou dostávají zaměstnanci v japonských automobilkách. Odbory jsou samozřejmě proti, takže GM půjde jednoznačně do bankrotu a Chrysler snad bude zachráněn Fiatem.
Komentáře
5 komentářů: „Daňové úlevy firmám, nebo utratit na populismus?“
…ačkoliv nejsem jednoznačným zastáncem jakékoliv strany, ale spíše jednotlivce, s tebou souhlasím. Přestože musím každodenně řešit finance v rodině, dokážu si jako samoživitelka platit pojištění, spoření dceři, penzijní připojištění a občas i něco dát stranou na nutné výdaje. Ano je to těžké, ale taky musím přiznat, že je to k něčemu dobré… přemýšlím o prioritách. Poplatek u lékařů byl v prvopočátku strašákem, ale zase dnes můžu přijít k lékaři a nevysedává tam hromada důchodců… Chápu zoufalství lidí, kteří po letech ve firmě příjdou o práci a ještě v místě, kde byl jediným zaměstnavatelem jeden podnik. Ale ani těm nepomůže šrotovné, příspěvek na změnu vytápění (dle Strany zelených) a podobné nesmysly. Na druhou stranu ve svém okolí řešíme problém s tím, že nelze sehnat spolehlivé lidi do kuchyně, prodavačky-servírky… Je snaha umožnit práci lidem z úřadu práce, ale zatím je to spíše o tom, že pokud je někdo doma delší dobu, už si nějak přivykne, uskromní se a pracovat se mu buď nechce a nebo se nedokáže do pracovního procesu, který by byl každodenním návykem vrátit. Pokud bych se měla vrátit k tématu voleb do europarlamentu, kvůli kterým musím každý den po cestě do práce koukat na p. Paroubka a p.Ratha, je to opravdu klamavá reklama něčeho, co se vůbec netýká Evropské unie. Copak zajímá okolní státy, jestli platíme 30,- Kč za návštěvu lékaře a za nocleh v nemocnici, když třeba o pár km vedle v Německu se takhle platí již dávno?
Heda: Díky za hodnotný příspěvek. Přesně tak, Německo, Nizozemí, skoro všude se platí u nás byla špatná prezentace a chyba v tom, že se nevyjmuly některé skupiny z placení.
Podle mě to vypadá, že Rath a Paroubek v důsledku ČSSD poškodí, což bude škoda, protože ty nejlepší nápady vznikají ze společné kuchyně levice a pravice (u nás posunuté doleva, takže ODSka je vlastně podle západních měřítek středová strana). On se totiž ten jejich populismus a hulvátsví okouká.
Bohužel se mi nelíbí, že do voleb parlamentních půjdou s programem založeným na rozsáhlém utrácení do spotřeby a berou Evropské volby jako test programu. Bohužel je tu moc lidí, kteří slyší na to, že by něco od státu dostali zdarma a pouze menšině dojde, že na úspěch je potřeba vlastní práce a nikoliv rozdávání peněz, které ve státní kase nejsou.
Docela se mi líbí jedna věc na Slovensku. Snad 1% daní může člověk zacílit na neziskovku přímo a nenechat je k přerozdělení státu. Já bych to pedělil mezi neziskovku, která pečuje o zdravotně postižené a třeba Liberix.
Snad i u nás je možnost „přerozdělit“ daně nějakým sponzorským darem, občas jsme tuhle možnost využili. Jinak ČSSD skutečně hraje do noty pivním skautům a podobným lidem, kterým je párek s hořčicí na tácku bližší dnes než dobré jídlo zítra. A Paroubek moc dobře mentalitu takových lidí zná a ví, že jich je určité, bohužel dost vysoké procento. Ne nadarmo šéfoval Restauracím a jídelnám 🙂
Heda: zajímavý příspěvek – doufejme jen, že lidí s rozumným náhledem na život je v naší zemi více …
Napíše mi někdo, kde by se dalo ušetřil 50 mld. korun ze státního rozpočtua zdůvodnil mi to?
Děkuji,
Michaela.
@Míša: Špatně, ne naráz. Bohužel splátka dluhů je cca dvojnásobná, alespoň co vím. Možná nepočítat s růstem, očekávat nulový a několik let hospodařit se stejnými prostředky, co bude vyšší zisk z růstu použít na splácení dluhu. No a především dohlídat zneužívání (využívat, nikoliv zneužívat) všemožných dávek a dotací. Mám pocit, že reagujete na špatný článek a zcela mimo jeho duch.