Tento víkend, 4.—5. 4. jsem měl u sebe syna Jakuba a protože jsem neměl moc možností, jak jej zaměstnat rozhodl jsem se pro malý výlet do nedalekých Zubrnic, kde je i známé nádraží/železniční mini muzeum. Cestou tam jsem jel kolem pivovaru pivovaru ve Velkém Březně u Ústí nad Labem, tak jsme využili možnost prohlídky.
Dítko mám velmi slušně vychované, když někomu vyprávěl, kde byl v sobotu, bylo to slovy: „Byli jsme se podívat, jak se vyrábí pivo.“ Po chvilce dodal tišším hlasem: „A také v Zubrnicích, podívat se na vláčky.“ Kdybych věděl, že v Zubrnicích bude akce spojená s velikonocemi, tak bych asi ten výlet odložil, nejsem pžíznivce akcí, kde je hlava na hlavě a která se dá popsat slovy Šimka a Grossmana – „Stál jsem na jedné noze, ješte ne na své“.
První fotografie je ze sladovny, neboli místa, kam se naveze ječmen (výjimkou je třeba náchodský Primátor (přeničný slad). Pokud někumu připadá sladovna prázdná, vidí správně. Ještě v únoru se slad připravoval tady, ale Heineken v rámci úspor vozí slad již hotový odjinud. K Heinekenu se ještě vrátím, protože posilování jeho pozice na našem trhu se mi moc nelíbí.
Další zastávkou piva je zcela pochopitelně varna. Takovéto nádherné měděné kotle jsou ve varně 4, budoucí pivo se vaří postupně ve všech. Várka piva se postupně přečerpává a výsledkem je mladina, zrzavá sladká voda, která pivo absolutně nepřipomíná. Pokud jsem postřehl dobře, jde o časově nejkratší krok při výrobě piva.
Předposlední zastávkou piva je spilka (normálně se tam návštěvy nepouští, takže opravdu velmi děkuji průvodci za fotografii kvasícího piva). Zde je pivo maximálně 12 dní a proběhne zde první kvašení. Březňák je spodně kvašený, žádné HGB a podobné nechutnosti, kvasinky po vykonání své práce pěkné padnou ke dnu (již zmíněný Primátor používá svrchní kvašení).
Další zastávkou jsou ležácké sudy, tam se mi rozumná fotka nepodařila, kde si pivo podle stupňovitosti (opravdu neexistuje přímá úměra mezi stupněm piva a obsahem alkoholu, ale to už jsem na tomto blogu psal v článečku „Pivo naše/mé vezdejší“) poleží 20-70 dní. Naštěstí Březňák nedělá podvod na zákaznících, jako některé velké pivovary, kdy se uvaří silné pivo a to se pak ředí vodou na jakobypivní hnus (nebudu jmenovat, ale výčepní Gambrinus je 9,1% pivo, protože jej ředí až moc, jenže těm co pijí značku je to jedno). Pokud ochutnáte pivo, které jde z ležáckých sudů, je to nejlepší verze dotyčného piva, chuťově je velmi výrazné a obsahuje živé kvasnice, 12% pivo chutná lépe, jak lahvové 14%, filtrace a pasterizace znamenají skoky v kvalitě dolů.
Další krok už nemá cenu popisovat, tím je filtrace, pasterizace a naplnění do sudů/lahví.
Heineken
Dávno pryč jsou doby, kdy jsem Heineken považoval za dobré pivo a občas si jej koupil. To bylo ještě pivo z nizozemského pivovaru. Méně dávné jsou doby, kdy jsem si dovedl pochutnat na Krušovicích, ale když je Heineken koupil šla kvalita dolů ještě výraznějším skokem, než v případě Staropramenu. Starobrno naštěstí moc neponičili, byť v rámci úspor zlikvidovali pivovar Hostan a vyrábějí to pivo ve stejném pivovaře, kde vaří Starobrno, zcela pochopitelně má pivo chuť odlišnou od té původní.
Heineken bohužel koupil skupinu Drinks Union, tj. pivovary Zlatopramen (Ústí nad Labem), Březňák (Velké Březno), Louny a Dačický (Kutná Hora). Že přijdou úsporná opatření je jasné, přeci manažerským kravaťákům půjde jen o zisk a ideál je levné pivo unifikované chuti, prodávané za různé ceny pod co nejširším spektrem značek (aby to nebylo tak okaté, některé značky se budou tvářit prémiově). Zrušení přípravy vlastního sladu ve Velkém Březně je jen první krůček, dalším by měla být likvidace 2 pivovarů, alespoň se proslýchá, že bude zrušen Dačický a Louny, Krušovice mají nevyužitou kapacitu.
Heineken je také uváděn jako jeden z potenciálních kupců Staropramenu (inu tam by mohli kvalitu leda zlepšit, protože níž se snad jít nedá). Pokud se tak stane, bude to naprosto šílená rána pro střední a malé pivovary, které by byly postupně zlikvidovány. Budeme mít pivo univerzální chuti, které nikoho neurazí, ale ani si člověk na něm nepochutná, a několik malých regionálních značek, které budou běžnému spotřebiteli nedostupné.
Nebuďte jen konzumenti piva, běžte se podívat, co stojí za výrobou. Možná si budete více vážit těch, kteří vaří pivo poctivě a tudíž jej nemohou prodávat za ceny konkurující supermarketovým značkám.
Komentáře
5 komentářů: „Pivovar Velké Březno a tiché proklínání Heinekenu“
Co k tomu dodat: snad jen veselou příhodu, která je snad ještě pravdivá:
Tři přátelé, jeden z USA, druhý z Holandska a třetí z Čech se dohodli, že půjdou na pivo. Američan si objednal Miller Light, Holanďan Heineken a Čech si dal kolu.
Oba se divili: ty si nedáš pivo? a Čech odpověděl: když vy si pivo nedáte, tak já taky ne …
Trochu si rypnu. Neni to paradox, ze ackoliv tu mame volny trh, a podle pravidel volneho trhu by mely vsechny produkty byt lepsi a lepsi, nektere produkty upadaji?
Proc asi?
Pavel: Protože výrobní_cena / kvalita = konstanta.
Bohužel u piva je ta změna extrémně hodně poznatelná, uděláš kvalitní europivo, ale pivní znalec je zvyklý si vychutnat chuťové niance mezi jednotlivými výrobci. Že i v ČR se osvědčuje jednotné europivo zcela jasně ukazují prodeje S(ta/e)ropramenu a Gambri(h)nusu.
Hmm, ten vzorec sice platí, ale to by stejně nemělo vést k snižování kvality.
Tohle je jeden z důvodů, proč si myslím, že západ je za zenitem. Mantrou se stalo minimalizace nákladů, bez ohledu na kvalitu – ve všech oblastech. Aspoň moje zkušenost je taková, že kam nastoupil ekonomický řiditel, který primárně snižoval náklady, tak podnik šel za dva tři roky do háje. Nemám důvod si myslet, že s touhle civilizací by to mělo být jinak.
Hmm to, že se minimalizují náklady bez ohledu na kvalitu – by se ještě dalo zvládnout. Tragické je to, že se jde do háje zdravý rozum.