Pro řadu dlouhodobějších uživatelů systému GNU/Linux byl Red Hat první distribucí, kterou měli nainstalovánu na svém počítači. Jsem jedna z výjimek, v roce 1997 jsem měl na PC nainstalovaný Slackware a teprve později, když vyšla útloučká příručka s instalačním CD v Computer Pressu jsem nainstaloval Red Hat Linux 5.1, to byla doba, kdy bylo legální jej stáhnout a používat bezplatně.
Mnohem později začal Red Hat poskytovat svou distribuci pouze platícím zákazníkům a číslování, které se už předtím dostalo k číslu 10 začal opět pěkně od 1. Časem podpořil vznik komunitní distribuce, kterou podporuje dodnes, Fedora, jíž používá jako testovací pro vyzkoušení technologií a novinek, které později začlení do své komerční distribuce Red Hat Enterprise Linux. Uživatelé Fedory si zvykli, že mají distribuci která je technologickou špičkou, ale nemusí být vždy zcela stabilní. Protože Red Hat pracuje výhradně s otevřenými zdrojovými kódy a veškeré vlastní úpravy zveřejňuje, je jasné, že někdo vytvořil distribuci, která je s RHELem kompatibilní, ale je zdarma, tou distribucí je CentOS, na němž se podílejí i někteří vývojáři z Red Hatu. Pokud nasadíte CentOS, nebo Fedoru, ten nejpodstatnější rozdíl poznáte v momentě kdy budete potřebovat technickou podporu, ta totiž není zajištěna firmou, ale komunitou a to nemusí pokaždé stačit.
Red Hat hned na úvod roku 2009 vydal novou verzi Red Hat Enterprise Linuxu, konkrétně verzi 5.3. Pokud něco vyberu z kompletního seznamu změn, budou si domácí uživatelé klepat na čelo, k čemu takové parametry. Největší počet změn se týkal virtualizace a clusteringu, tj. technologií, které v dnešní době hodně hýbou světem IT, technologií, které umožňují šetřit na počtu fyzických počítačů, ale pokud je to potřebné, lze je škálovat téměř bez omezení.
- Podpora 126 mikroprocesorů od Xen hypervizoru, pro jeden virtuální počítač jich lze dedikovat až 32 a pro každý virtuální počítač lze vyčlenit až 80 GB RAM
- Podpora GFS2 parallel cluster file system
- Network manager 0.7, neboli správce připojení k síti, jaký je k vidění v Ubuntu
- Na platformách x86 a x86-64 je nasazeno OpenJDK, plně kompatibilní s Java 6. RHEL je první distribuce z toho nejvyššího segmentu, krerá svobodnou Javu nabízí.
- Ze sekce technology preview, tj. testovací funkčnost, stojí za zmínku možnost používat souborový systém Ext4
Novinky, které nový RHEL nabízí vypadají dost zajímavě, ale s hodnocením si počkám na CentOS 5.3, byť nemám k dispozici hardware, kterým bych se dostal na limity distribuce. Já budu testovat jen použitelnost na desktopu.
