Marek Olšavský: blog

<disclaimer>Tento článek vyjadřuje jen můj osobní názor. „Může se Vám nelíbit, můžete s ním nesouhlasit, ale to je vše co s tím můžete dělat.“ — Jára Cimrman</disclaimer>

Začnu hádankou. Jaký člověk se může považovat za bohatého? Ten kdo má na účtech nějaké peníze, ale je ve své podstatě pasivní? Nebo ten, kdo má, třeba dočasně, méně disponibilních peněz, ale neustále hledá, a nachází, cesty, jak zvětšovat tok peněz, riskuje investicemi a je podnikavý?

Ten první člověk mohl třeba vyhrát, nebo něco zdědit, ale neznám moc takových, kterým by, do klína spadlé bohatství, toto přineslo štěstí. Většinou jsou pasivní, začnou utrácet a po pár měsících až letech jen vzpomínají na to, jaké to bylo, když měli na účtě zajímavý balík peněz.

Z druhé skupiny znám řadu příkladů lidí, kteří jsou činorodí, občas se něco nepodaří, ale zkusí to znovu a znovu. Bohatsví nevnímají jako dnešní blahobyt, ale jako něco co zajistí jejich budoucnost a případně pomůže i do startu jejich potomkům. Tito lidé hledají cesty, co dělat a jak investovat i s možnými riziky.

Když budu mít nějaký obnos, mohu jej dnes s prominutím „prožrat“, nebo mohu uskromnit svou dnešní spotřebu a hledat užitečnější způsob, jak jej investovat. Investovat ano, ale jak a kam?

Podle mě je nejhorším způsobem investice uložení financí na běžný účet (do tohoto šuplíčku řadím i vkladní knížku), nebo termínovaný vklad. Abych o peníze reálně nepřicházel (ne podle čísílek, které mi naskáčou na procentech, ale i po odečtení inflace), musím je uložit tak, aby úrok převyšoval 6% p. a. K tomu se nabízejí nejrůznější investiční fondy.

Míra rizika, na jaké lze přistoupit je různá. Pokud se mi jedná o krátkodobé investice, mohu využít ty fondy, které nabídnou nízké riziko ztráty hodnoty investice, ale vzhledem ke své konzervativnosti i nízké zúročení, často téměř jen o inflaci (alespoň jsem o nic nepřišel, protože to neleželo na běžném účtu). Na druhou stranu pro dlouhodobé investice, nejméně v horizontu 3 let, využiji dynamický fond, který má větší rizika krátkodobé ztráty ceny mé investice, ale ze střednědobého a dlouhodobého jsou výdělečné a to dost.

No je ještě jedna vcelku riskantní varianta. Investovat peníze do zakládané společnosti, pokud budete mít smluvně ošetřené odkoupení svého podílu za reálnou cenu, dejme tomu po 5 letech. Ale to už je opravdu riziko, že to vyjít nemusí a pokud si nebudete projektem a lidmi kolem něj jisti na 110 %, je lepší neriskovat.

A kde vzít na počáteční investice? No doporučuji si přečíst knížečku Nejbohatší muž v Babyloně autora Georga S. Clasona, kde je skvělý návod na první kroky k bohatství.

Není nutné začít vydělávat hned více peněz, ale především změnit strukturu svých výdajů a investic. Kdo pochopí princip správně, tak často zjistí, že veškerá běžná spoření, jenž mají obrovskou reklamu jsou o ničem a mnohem lepšího efektu lze dosáhnout v kratším časovém horizontu s menší námahou. Nevyhýbat se riziku, ale racionálně posuzovat rizikové faktory je důležité.

Možná i některé zde nastíněné možnosti využívám, ale jaké rozhodně neprozradím. Dělám vše pro to, abych s příchodem důchodového věku nemusel řešit existenční problémy a mohl si jej užívat i když jak tuším, nějakým způsobem pracovat nepřestanu, protože to co dělám mě baví a naplňuje.