Na jedné straně je dostupnost předpřipravených řešení, pro vytvoření a správu, vlastního webu přínosem. Uživatelé služeb jako Webnode, Wix a dalších získají web rychle, snadno a mohou jej mít i bezplatně. Ale nevidím v tom jen pozitiva.
Omezené možnosti zvolit si co bude na internetových stránkách a jaké prostředky použiji jsou jedno hledisko, asi ne úplně prvořadé, zejména pro uživatele, jež mají téměř statický web. Větší problém vnímám v uložení obsahu a designu webu.
Omezená technická správa
Omezené možnosti technické správy jsou ten menší problém, ač jej zmiňuji na prvním místě.
Pokud si vyberu CMS/eshop, kde jsou k dispozici zdrojové kódy, nebo alespoň API, bývá obvyklá možnost zvolit si, nebo vyvinout, vlastní množinu rozšíření. Pokud tato možnost existuje, dává tím prostor dokonale konkurenčnímu trhu pro tvůrce pluginů/modulů. Kupříkladu, když mi nevyhovuje „Complex SEO Pack“ (třeba logikou ovládání), použiji „Easy SEO“, nebo si mohu (nechat) vyvinout vlastní, ale to už bude mnohem dražší.
Pronajaté řešení sice může nabízet nějakou množinu rozšíření, ale pokud nabídka nevyhovuje uživateli, nemá externí dodavatel možnost vývoje lepší/vyhovující alternativy.
Obsah
Celý obsah i design je na serverech poskytovatele pronajatého řešení. Jeho stažení ve formě, kterou lze snadno přenést jinam, bývá takřka vyloučený. Pokud stažení umožňuje a další dodavatel dovoluje import, obvykle vyvstane potřeba „převodního můstku“.
Co když provozovatel komplexního pronajatého řešení ukončí provoz? Třeba proto, že prodělává, nebo se již nehodí do portfólia? Jaká pak může být strategie přenosu webu jinam? V případě provozu na pronajatém webhostingu, s osvědčeným systémem, to je obvykle záležitost několika minut, až hodin, práce (také už jsem viděl web nemigrovatelný na jiný webhosting standardními prostředky, kvůli veliké databázi a desetitisícům obrázků).
Cena
Pronajaté řešení lze dost často získat i „zdarma“, s jistými omezeními. Opravdu je žádoucí mít na webu firmy reklamu, třeba vedoucí ke konkurenci?
Používání pronajatého řešení znamená akceptovat cenovou politiku pronajímatele, ten se může rozhodnout skokově zvýšit ceny a buď je nájemce akceptuje, nebo může migrovat obsah jinam, což obnáší práci. Vedle toho je předání správy, nebo migrace na lepší webhosting, třeba u WordPressu, velmi snadné.
Závěrem
Jsem zastáncem systémů pro správu obsahu (CMS), především WordPressu, ale respektuji i „instantní řešení“, která mohou být neocenitelná hlavně pro menší firmy a OSVČ (třeba vizitka jen s otevírací dobou a kontakty).
Radši mám pod plně pod kontrolou celý systém, který si mohu plně uzpůsobit podle svých představ.
Mimochodem:
Koukl jsem na zdrojové kódy jednoho webu jedoucího na Wix.com. Web byl pomalý, pohled do HTML ukázal jeden z důvodů, dlouhý seznam načítaných fontů (já načítám jen fonty co opravdu použiji):
<style type="text/css" data-styleid="googleFonts">@font-face {
font-family: 'Amatic SC';
font-style: normal;
font-weight: 400;
src: local('Amatic SC Regular'), local('AmaticSC-Regular'), url(https://fonts.gstatic.com/s/amaticsc/v11/TUZyzwprpvBS1izr_vO0Dg.woff) format('woff');
}
@font-face {
font-family: 'Amatic SC';
font-style: normal;
font-weight: 700;
src: local('Amatic SC Bold'), local('AmaticSC-Bold'), url(https://fonts.gstatic.com/s/amaticsc/v11/TUZ3zwprpvBS1izr_vOMscG6eg.woff) format('woff');
}
</style>
Mimochodem, nejen načítání cca 50 fontů, ale jsou definovány i desítky nevyužitých stylů.
