Během posledních měsíců jsem několikrát slyšel a četl cíl: „minimální mzda by měla být 40 % průměrné“. Šéfové odborů a politická reprezentace by se už laskavě mohli naučit základy matematiky, protože to co hlásají je naprostý nesmysl. Je to nekonečný cyklus, který může skončit jedině v momentě, kdy budeme všichni pracovat pouze a jen za minimální mzdu.
Nehodlám se zabývat tím, kolik lidí pracuje za minimální mzdu. Pro profese vyžadující více, než bezpečné udržení koštěte, jsou stanoveny zaručené mzdy. Zaručená mzda má 8 skupin a každý schod je 1,10 násobek předchozího (sedmá odmocnina ze dvou) se zaokrouhlením na stokoruny. 1. skupina je minimální mzda, pracovníci z 8. skupiny mají dvojnásobek. Taková kadeřnice patří do 3. skupiny, účetní do 5. skupiny, toť jen pro příklad.
Naposledy jsem „perlení o 40% minimální mzdě“ zaznamenal na Českém Rozhlase. Navzdory tomu jak chytře se předseda vlády a šéfové odborů tváří, dokonce mají odborné poradce, tak cítím základní nedostatky v elementárních znalostech matematiky.
Lehká matematika
Vezměme 2 hodnoty 1 a 19. Průměr je 10, tudíž 40 % průměru je hodnota 4
Když dolní hodnotu zvedneme na 4, tj. požadovaných 40 %, tak průměr je (4 + 19) / 2 = 23 ÷ 2 = 11,5 a ejhle po následném vynásobení číslem 0,4 (ano 40 %) se nová dolní hodnota zvedla na 4,6.
A takto můžeme cyklit donekonečna. Skoky sice nebudou tak velké, jako při prvním průchodu výpočtem, nicméně budou.
Dodatek
Nebylo by užitečnější nastavit minimální mzdu k určitému datu na rozumnou částku a jednoznačně definovat že ročně se k 1. lednu přepočítá o inflaci? Minimálně pro firmy by to bylo předvídatelné, což současný stav není (několik let se na její výši nesáhne a pak za jedno volební období naroste o 50 %).
