Trochu jsem to čekal, 17. listopadu se opět vynořila smršť názorů dehonestujících stávající zřízení a do nebe vynášejících „výhody socialismu“. Jsem naštvaný, z negativního, místo realistického, pohledu.
Negativní myšlenky asi nejlépe vystihl přiložený obrázek (autora neznám). Banány na konci obrázku asi nejvíce vystihují to po čem touží masa – mít konzum a jistoty. Ale
- Nejsou exekuce a insolvence jen důsledkem nesamostatnosti ve finančních otázkách? Vládne tu totální finanční negramotnost.
- Změnila se míra kriminality od dob vlády KSČ tak výrazně? Nebo je to zdání, jelikož média informují o kdejakém přestupku, ale kdysi byli medializovány téměř jen případy „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“?
- Pojem otrocká práce by mě vcelku zajímal. Dříve se snad nepracovalo? Změnilo se to, že většina občanů aplauduje příchodu další montovny/velkoskladu; za nemalého příspěvku od státu (tj. i z peněz toho aplaudujícího) ve formě daňových úlev, či dotací. Příchod technologických firem prakticky není veřejností zaznamenán a těch několik stovek zaměstnanců má větší mzdy, tudíž i odvody, než několika tisícová armáda lidí v montovně. Dokud budeme dávat příležitosti pracem s nejnižší přidanou hodnotou, bude to vždy jen dřina s malou odměnou.
- Za socialismu nebyli bezdomovci? Tak proč si je pamatuji z okolí pražského hlavního nádraží? Nebylo jich tolik na ulici, protože kdo neměl práci, tak obvykle byl ve vězení za příživnictví.
- Sociální nejistoty a nezaměstnanost? Jsou, ale je jistá míra nezaměstnanosti, která je naopak prospěšná, protože nedovoluje lidem si to v práci „neviditelně odsedět“. Práce je docela dost, nejsou bezpracná zaměstnání.
Vcelku dobře si pamatuji „reklamy“ politických hnutí před prvními svobodnými volbami; často se opakoval rozhled po obchodě plném zboží, se zákazníky odcházejícími s plnými koši. Bohužel sázka na konzum, zařízený nařízením shora, dodnes vychází.
Docela začínám rozumět slovům prvního českého prezidenta Václava Havla o blbé náladě. Ta se tu šíří jako mor. Jejími hlavními šiřiteli jsou ti, kteří vystupují „jako Mesiáši“ a pro své zvolení jim stačí brnkat na struny závisti, zášti a lidské hlouposti. Slibují jak narovnají podmínky podnikání; přitom to narovnání se relativně nejvíce prodraží těm malým; či zákonem zařídí rovnost možností a šancí.
Jak na negativní náladě pracuje prezident Zeman a jeho presstitut Mluvčáček (nadproduktivní generátor náhodných výroků) asi nemá cenu komentovat. Pak stačí opět pouze „zabrnkat na závist“ a zvolení na další období je jisté.
Někdo vystihl českou povahu naprosto přesně: „Češi jsou jako Homer Simpson, za koblihu vymění vše.“
