…oslovujeme, voláme.
Asi jsem naivní, když očekávám správné použití alespoň základních pravidel českého jazyka lidmi narozenými na území české republiky. Kdybych za každý text, který jsem četl a jenž začínal obratem „Vážený pane Novák“, dostal korunu, mám nejspíše vyděláno do konce života.
Napřed trochu opakování. Český jazyk skloňuje a zná 7 pádů:
- kdo, co? (Nominativ)
- koho, čeho? (Genitiv)
- komu, čemu? (Dativ)
- koho, co? (Akuzativ)
- oslovujeme, voláme (Vokativ)
- (o) kom, (o) čem? (Lokál)
- (s) kým, (s) čím? (Instrumentál)
Zná je (téměř) každý žák základní školy a pokud mu jde o trochu slušné známky, tak je správně používá. Tak proč mám tak často pocit, že se dívám na výplody lidí, kteří nechodili do českých škol?
Naučme se to a používejme správné „Pane Nováku“, „Soudruhu Zemane“, „Bratře Veverko“, nikoliv chybné a odpozující „Pane Novák“, … Pochopitelně bez lámání příjmení, jako je to moje :-).