Jsem fanda japonských automobilek. Toyota, Honda, Mazda i Subaru si získaly mé srdce díky naprosto dokonalému dílenskému zpracování a spolehlivosti. Toyota s Hondou jsou průkopníky v hybridním pohonu, byla to Honda Insight, následovaná Toyotou Prius, které byly prvními modely na trhu a především Toyota dostala hybridní pohon mezi širokou zákaznickou obec.
Hybridní pohon nepovažuji v principu za nic špatného, ale poslední dobou mám pocit, že se jeho vývoj ubírá směrem, který se mi pranic nelíbí a nemá nic společného s ekologií, jíž se automobilky tak rády chlubí. Dost se mi líbí i některé technické aspekty elektromobilů, třeba trakce elektromotorů, ale nedovedu je vnímat nějak ekologickou záchranu.
Moderní plug-in hybrid nabízí dojezd na baterie třeba do vzdálenosti 20 km. Nadšenec prohlásí, že je to ekologické, ale pokud baterie nedobíjí z vlastní fotovoltaické, větrné nebo vodní elektrárny, tak jen alokoval zplodiny mimo svou domovinu. Ano ta elektřina se někde vyrábí a obyvatelstvo ústeckého kraje ví poměrně přesně, kde nejvíce. Pohled na složení baterií také není moc pěkný, stopa v životním prostředí bude nepoměrně větší, než propálení množství benzínu/nafty v adekvátním množství fungování běžného automobilu.
Co bych rád viděl?
Mě osobně by se nejvíce líbil hybrid, kde má elektromotor asistenční roli pro rozjezdy z místa a lepší akceleraci. Nemusí mít moc velký výkon, jeho kroutivý moment pomůže. Takový hybrid by, nejspíše, nemusel mít ani mohutnou baterii, vhodnější by byl kapacitor, neboli kondenzátor s obrovskou kapacitou v jednotkách Faradu, nebo malý setrvačník s elektromotorem/alternátorem, který by se při plynulé jízdě udržoval v otáčkách (pro udržení setrvačníku v rotaci není potřeba mnoho energie) a energii rekuperoval především při brždění. Obě varianty jsou dnes technicky řešitelné.
Spalovací motor, pominu-li že se mi líbí krajně neúsporný Wankel, by ideálně měl být diesel. Ani zážehový motor by mi nevadil, pokud by byl uzpůsoben i na CNG/LPG.
Doba než budeme „jezdit na elektřinu“, ale tankovat vodík/methanol, je ještě vzdálená. Palivové články jsou sice vymyšleny dávno, ale stavba takového automobilu, síť vodíkových plnících stanic a energetické náklady na výrobu vodíku/methanolu, jsou nesmírně drahé, pro běžného spotřebitele zcela mimo jeho možnosti.
Klasický elektromobil má totiž ještě jednu velkou slabinu, dobíjení prostě trvá dlouho a kdo má čas každých cca 300 km čekat 4 hodiny na dobití, aby mohl pokračovat v dlouhé cestě? Nehledě k tomu, že se dojezd zatraceně mění podle potřeby mít zaplá světla a klimatizaci.
Poznámka:
Mazda (zatím) ignoruje hybridní pohon i downsizing (zmenšování objemů) motorů. Podle mě tím prospívá životnímu prostředí více, než kdyby vyráběla baterie, nebo vyvíjela malinké motory, jenž je potřeba vytáčet do vysokých otáček, aby se automobil dokázal rozjet. Malý motor funguje na měřící stolici skvěle, při městském popojíždění není až takovou překážkou, ale jízda mimo město se dost prodraží (motor pracuje dlouho ve vysokých otáčkách, dávkuje více paliva, aby překonal aerodynamický odpor) a není pohodlná (každé stoupání znamená podřazování).
