V roce 2013 šáhneme zase o něco hlouběji do peněženky i přes klesající cenu silové elektřiny, jež zlevnila o cca 5 %. Ač to zní absurdně, je to tak. Přestože cena silové elektřiny klesá, platíme za elektřinu stále více a viníkem nejsou společnosti jež nám elektřinu dodávají, ale především „fotovoltaičtí podnikatelé“ (proti nimž jsou provozovatelé větrných elektráren pouhými ochotníky).
V roce 2012 platíme v ceně, za 1 MWh odebrané elektřiny, 419,— KČ jako příspěvek na podporu občasných/obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE). Od roku 2013 se hovoří o částce 600,— KČ. Protože koncoví uživatelé mají lepší představivost v jednotce o řád nižší, zvedne se příspěvek ze 42 haléřů na 62 haléřů za jednu spotřebovanou koliwathodinu a v kombinaci se zlevněním elektřinu na PXE (pražská energetická burza) se cena pro koncové spotřebitelně zvedne o 2—4 %. Zdražení pocítí především spotřebitelé, jež využívají elektřinu k vytápění a vaření, ale promítne se i do cen jídla, či služeb firem používajících počítače (bohužel musíme cenu elektřiny promítat do fakturace).
Zpočátku jsem chápal nastavení příspěvku OZE, technologie byly extrémně drahé a až s masovou výrobou jsou nákupní ceny zařízení dostupné. Tak dostupné, že se vyplatí využít fotovoltaické panely pro ohřev vody v rodinném domě a považuji za smysluplnější dotovat výstavbu doplňkových zdrojů pro domácnosti, než nesmyslná pole plná fotovoltaických panelů, či větrných elektráren. Současné nastavení výkupních cen; jež klesají, ale nikoliv realisticky vzhledem k ceně technologií; pochází ze stolu vlády ČSSD. Té strany, jež současné koalici vyčítá nečinnost při regulaci výkupní ceny z OZE, ale dobře ví, že zásah do výkupních cen by znamenal riziko arbitráží vůči ČR. Systém je nastavený špatně, při schvalování kdosi zapomněl, že vývoj technologií je velmi rychlý a technologie umí během jednoho roku zlevnit až na polovinu, zvláště jde-li o novinku.
Není bez zajímavosti, že v roce 2013 padne na dotace OZE cca 40 mld. KČ, což je čtvrtina ceny na dostavbu Temelína. Dostavba Temelína a případná stavba dalších jaderných elektráren je jediná myslitelná cesta ke stabilním a dostatečně výkonným zdrojům elektřiny, jejíž spotřeba roste a růst bude i nadále, díky odklonu od fosilních paliv. Podle mého názoru je jaderná energetika jediný možný zdroj, než dokážeme „zkrotit“ nukleární fůzi.
Malý soukromník, jenž má FVE na střeše domu, ať má plný příspěvek; té elektřiny zase tolik nevyrobí a nemalou část odkoupí zase zpět. Dokonce by, dle mého názoru, měl dostat vyúčtovaný jen přebytek výroby nad vlastní spotřebou, systém nakoupím za 5,— KČ a vedle toho prodám za 12,— KČ je špatně. Ale majitelé rozsáhlých polí by měli mít výrazně menší dotace. Nakupovali techniku ve velkém; což znamená nemalé uspořené peníze; a stavěli několik let po nastartování podpory, takže za ceny výrazně menší, než první průkopníci.
Ač nejsem příznivec silových řešení, tak se zatím divím, že od běžných lidí nevzešla iniciativa vůči těm, kdož těží z neadekvátně velké podpory OZE. Správná cesta by byl nátlak, ale kde tlačit nevím. Zatím je pro mě milým překvapením, že se nevyrojily iniciativy, které by vyřazovaly FVE z provozu hrubou silou. Stále máme v sobě správnou zásadu o nesprávnosti takového počínání.
