Marek Olšavský: blog

Po delší době přidávám další díl několika softwarových novinek, na něž jsem narazil při psaní (teď dost náhodile vycházejícího) seriálu o softwarových novinkách pro stránky LinuxSoft.cz a které mi nepřišly natolik zajímavé, aby vyšly tam.

V „Softwarových novinkách (43)“ jsem psal, že přelom dubna a května 2009 lze jednoznačně označit jako „BSD období“, nové verze vyšly u všech 4 hlavních větví BSD (NetBSD, FreeBSD, OpenBSD a DragonflyBSD) a to vše je okořeněné PC-BSD 7.1 a BSDanywhere. Distribucí GNU/Linuxu je plno, ale popisovat forky Ubuntu, které mají jen jiný vzhled, nebo psát o minoritních zajímavých distribucích teď nechci, podíváme se úplně jinam.

Nexenta

SUN Microsystems skončil v rukou databázového obra Oracle a jak to bude s operačním systémem Solaris ukáže budoucnost. Solaris je mezi un*xy trochu v ústraní, jedovaté jazyky mu říkají Slowlaris, a SUN Microsystems se pokusil mu dát nový životní impuls tím, že jej otevřel, zcela v duchu jejich přístupu ke svobodnému software.

OpenSolaris nemusí být pro každého zcela příjemnou záležitostí, ať se výtka týká instalace systému, nebo údržby softwarových balíčků. Správu dobře řeší Debian a odvozené distribuce (pravda ve srovnání s RPM je ještě co vylepšovat) a kombinací OpenSolarisu s Debianem vznikla Nexenta. Nexenta Core 2.0 je ve fázi RC2 a pokud budou použity koleje Ubuntu (vývojáři tvrdí, že jde o Ubuntu s jádrem OpenSolarisu), dalo by se toto RC považovat za téměř finální verzi (stojí někdo pak o test pro LinuxSoft.cz?).

Nexenta Core nebude po instalaci plnotučným desktopem, po instalaci získá uživatel základ a pomocí aptitude (opět jsem v dokumentaci viděl nesmyslné odkazování na zastaralý apt-get) doinstaluje server, nebo desktop. Asi bych desktop z OpenSolarisu nedělal, očekávám problémy třeba s Flashem a podporou hardware, na jakou jsem zvyklý z GNU/Linuxu. Java pojede bez problémů, leč pomalu (je to divné, ale zatím mám pocit, že operační systém SUN Microsystems je tím, kde je Java od SUN Microsystems nejpomalejší).

Lazarus 0.9.26.2

Programovací jazyk Pascal již asi dnešním programátorským elévům moc neřekne, mezi námi staršími je asi plno takových, pro něž byl Pascal prvním solidním programovacím jazykem, čemuž nemalou měrou přispěla i kvalita vývojových nástrojů od Borlandu. Původní DOSovský Turbo/Borland Pascal byl s nástupem MS Windows nahrazen Delphi, které se vyvíjejí dodnes, jen už za nimi nestojí Borland, ale nová firma Embarcadero Technologies Inc.

Protože Pascal, přesněji Object Pascal byl populární programovací jazyk a tehdejší Borland oznámil, že poslední verzí je Turbo/Borland Pascal 7, vznikl svobodný překladač FPK Pascal, který byl záhy přejmenován na Free Pascal, jenž je maximálně kompatibilní s programovacím jazykem, jak jej upravil Borland (Object Pascal). Původně šlo o překladač, který překládal jen pro 32 bitový DOS (v DOSu byl potřeba mít spuštěný extender) a dnes je k mání pro široké spektrum hardwarových platforem a operačních systémů.

Free Pascal nabízí vývojářům textové rozhraní, které je velmi podobné původnímu Turbo Pascalovskému. Ne každému programátorovi se chce psát vše ručně a ne každý je ochoten pracovat jen v terminálu, proto přišli vývojáři s IDE velmi podobným Delphi (dokonce se stejným ovládaním) Lazarus. Dokonce je do jisté, nemalé míry, kompatibilní s formuláři z Borland Delphi.

Pokud máte rádi programovací jazyk Pascal a chcete děla i GUI aplikace, dá se Lazarus doporučit. Používal jsem jej na platformě GNU/Linux a MS Windows bez nejmenších problémů, čas mne však odvál trochu jinam a dnes pracuji na zcela jiných platformách.