Marek Olšavský: blog

Zprávy posledního týdne mne přinutili trochu přehodnotit můj názor na Ing. Mgr. Ivanu Řápkovou, primátorku Chomutova, který je mým rodným městem (do Teplic jsem „jen naplavenina“, ale jsem docela patriot, Teplice mám rád). Ivana Řápková je sice zvolená za ODS a teoreticky bych jí měl vidět jen v tom nejlepším světle, ale zatím jsem viděl spíše to negativní.

Teplice jsou trochu prazvláštně vedené, ale vzhledem k tomu, že já sám jsem trochu skrblík, se mi styl vedení Teplic líbí. Náš primátor/senátor Jaroslav Kubera zastává názor „na co nemám, to neudělám, a nepůjčím si na to“. Už několikrát jsem na tomto blogu psal o krátkozrakosti zadlužování a evidentně nejsem daleko od pravdy, když tvrdím, že za současnou krizi může jen nesmyslné zadlužování na spotřební zboží. I v obecním rozpočtu toto pravidlo musí platit, je vhodnější, byť méně líbivé, opravit chodníky v několika ulicích, než postavit nové aquacentrum.

U Ivany Řápkové jsem viděl realizovat politiku, kterou socialisté jen psali na předvolební billboardy, postavíme to a to. V Chomutově vše spěje ke stavbě obrovského spotrovního areálu, který bude propojen s naší raritou, Kamencovým jezerem, a v němž bude jak zimní stadion, tak snad i sportovní hala a další sportoviště. Na stavbu by měly nemalou měrou přispět „evropské peníze“, ale provoz už zůstane jen v rukou města a mám docela pochybnosti, že bude areál tak hodně využívaný, aby jej město nemuselo neustále dotovat. Minimálně coby hokejový fanda vím, že chomutovský zimní stadion je v šíleném stavu a pokud někdy chtějí do nejvyšší soutěže, bude nutné tuto otázku vyřešit (logicky tomu nevěřím, protože HC Litvínov je blízko a sponzoři by nemohli utáhnout dva kluby tak blízko sebe).

Ivana Řápková teď ale v mých očích stoupla, odvážila se řešit problém, který je i v dalších městech. Problém se jmenuje neplatiči. Město Chomutov je jedno z těch, které ještě stále mají obecní byty a jedno z většiny, kde se platí za popelnice. Dluhy vůči městu jsou obrovské a s problémem si asi málokdo věděl rady. Bohužel je to tak, že dluhy dělají víceméně pouze určité skupiny obyvatel a nikdo nemá moc odvahy tyto dluhy řešit, aby nebyl přinejlepším otitulován jako rasista. V Chomutově se do problému ale řízlo a na místě, kde se vyplácí dávky, čekal exekutor i s doprovodem policie, který neplatičům ihned peníze vzal na úhradu pohledávek (lichváři mají protažené ksichty). Bohužel se hned ozval dostatek odpůrců, kteří tvrdí, že město by si takový krok nemělo dovolit.

Město by si takový krok nemělo dovolit? A to je co za blbost. Město které musí hospodařit s poměrně omezeným rozpočtem, by mělo dotovat bydlení těm, kteří za něj neplatí? Za povšimnutí stojí, že největšími dlužníky nejsou Ti, kdož práci nemají, protože ji najít nemohou, nebo pracují na špatně placených místech, ale ti, kteří nepracují z principu a práci se vyhýbají jako čert svěcené vodě. Pokud se zabaví finance na úhradu dluhů těm, kteří by je stejně do 2 dnů prohráli v automatech, tak na tom nevidím nic špatného a pokud ten člověk brečí, že má málo na živobytí a ještě musí vrátit peníze kamarádovi (přeci veřejně nepřizná, že si půjčil od lichváře), tak pardon, má vlastní hlavu a musel vědět, že každý dluh se musí zaplatit, k jeho smůle jej lichvář možná ještě připraví o chrup.

Osobně si dovedu představit, že město pomůže těm, kdo se do nouze nedostali vlastní vinou, ale třeba proto, že zkrachovala firma, kde pracovali a teď nemohou dočasně najít práci. Ale člověka, po kterém jdou exekutoři, protože si půjčil na novou televizi, auto, …, přičemž věděl, že na tom nikdy nebyl s příjmy úplně nejlépe, mi líto není a takový člověk, podle mě, pomoc nezasluhuje. To by se to žilo, kdyby dluhy za mě zaplatil stát/kraj/město.

Ivana Řápková našla odvahu a doufám, že se najdou další města, která takto zakročí vůči dlužníkům, kteří doteď mohli mít pocit, že se jim nic stát nemůže.