Marek Olšavský: blog

Distribuci Ubuntu Linux používám od první verze, která existovala, zpočátku jen na laptopu, v té době jsem měl Apple iBook s mikroprocesorem PowerPC G3 na frekvenci 360 MHz, a Ubuntu byla jediná dobře použitelná distribuce pro platformu PowerPC. Postupně jsem na Ubuntu přešel i na domácím desktopu, protože distribuce je na desktopu velmi dobře připravená pro multimédia, respektive pro domácí nasazení obecně. K Ubuntu jsem přešel od Mandrivy, u níž jsem jednu dobu měl pocit, že začala trochu ztrácet dech, ale dnes mi přijde, že Ubuntu zase přerostla.

Ubuntu je perfektní volbou pro domácí desktop, má skvělou podporu multimédií a obvykle nabízí maximálně čerstvý software, který byl v době vydání nové verze distribuce. Ale pro kteroukoliv verzi Ubuntu zatím platí, že software zůstává ve verzích, v jakých byl v době vydání, updaty jsou snad jen na místě bezpečnostních záplat. Mandriva je v updatování mnohem pokročilejší, standardně jsou v updatech i nové verze programů, nejen bezpečnostní opravy.

Sice firma, v níž pracuji na HPP jako vývojář, je orientována čistě na platformu MS Windows, mám pracovní počítač jako dual-boot, vedle MS Windows XP mám nainstalován CentOS, což je distribuce vycházející z RHELu. Pracovní počítač je ryze pracovním nástrojem, proto si myslím, že domácí distribuce, jako Ubuntu, Mandriva, nebo Fedora, tam nemá co dělat, oželím širokou podporu multimédií, ale pracovní prostředí odladěné na maximální možnou úroveň potřebuji, protože musím mít některé části pro zákazníky odtestovat i na platformě GNU/Linux.

GNU/Linux je ale nepoměrně častěji k nalezení na serverech, než na desktopu, a zde už vystupují do popředí trochu jiné parametry, než je podpora multimédií, nebo hra na co nejposlednější verzi software. Postačí se podívat na distribuci Debian, nebo RHEL/CentOS, nenabízí poslední verze software, nabízí verze, které jsou odzkoušené a odladěné. Nejdůležitějším parametrem na straně serveru je důraz na stabilitu a bezpečnost.

Sice jsem uživatel Ubuntu a dokonce jsem jej měl na domácím vývojovém webserveru docela dlouho nainstalované Ubuntu Server. Původní logika byla, že jde o distribuci, kterou velmi dobře znám, leč to nebylo moc šťastné rozhodnutí. Ubuntu server byl velmi často velmi napřed s verzemi PHP a MySQL, pokud se porovnává s nabídkami kvalitních webhostingů, a občas jsem si zadělal na problémy s přenosem hotové webové aplikace na server. Domácí vývojový webserver jsem po Ubuntu provozoval poměrně krátkou dobu na CentOSu a dnes na něm je nainstalované FreeBSD, které se mi jeví jako zatím nejlepší systém, který jsem na server mohl dát.

Ubuntu Server bych asi neměl odsuzovat, vím, že je provozován i v rámci opravdu velikých a rozsáhlých produktů, ale já sám bych jej nasadil jedině na vývojové/testovací servery. Na ostrém serveru bych asi tu odvahu neměl, není to tím, že bych považoval Ubuntu za neaktuální distribuci, ale nejednou jsem dostal server na distribuci Ubuntu do úzkých, stabilita občas nebyla tou nejlepší s jakou jsem se setkal.

Pokud někdo operuje se snadností instalace a nastavení Ubuntu, tak jde v případě serveru o vcelku zcestnou rétoriku, Ubuntu má v konzoli víceméně stejný instalační proces jako Debian. Pokud někdo hřeší na zastaralost Debianu a vyzdvihuje Ubuntu v otázce použitých verzí software, měl by si napřed asi ověřit, zda není software v backportech a pokud server myslí jako seriozní záležitost, neměl by volit balíky z větví testing a unstable, které jsou často zdrojem software pro Ubuntu. Pro Ubuntu na serveru mám snad jediné plus, existuje možnost přikoupení technické podpory a rozsáhlá i velmi zdatná komunita, tu technickou podporu lze ale získat i pro Red Hat, který je na trhu přeci jen o poznání zkušenější a zavedenější.

Nemyslím, že je moc důvodů pro Ubuntu Server v produkčním nasazení, přesto jsem o jeho instalaci poměrně nedávno požádán. Protože zákazník necítil potřebu platit technickou podporu, přesvědčil jsem jej na CentOS, pokud ji časem bude chtít začít platit, bude přechod na RHEL snadnější.