Tradičním Česko—Slovenským symbolem vánoc, přesněji jejich reprezentantem, byl Ježíšek, ustál 40 let snahy o import ruského Dědy Mráze, ale jak se zdá, naše tradice neustojí anglo-americký import Santa Clause. Nejsem moc rád, že zahazujeme takovéto krásné tradice.
Cesta za většími nákupy se za poslední měsíc stala tak trochu utrpením. Nejenže od října (přibližně) je většina velkých obchodů oplácaných vánoční výzdobou, ale od začátku prosince tam nastane akustický teror neustálou smyčkou vánoční hudby. Prodavačky i další personál to evidentně po nějaké době nevnímají, ale obyčejné zákazníky, kteří jdou pro rutinný nákup (pivo, trvalnivé potraviny), to umí pěkně zprudit.
Zavěšení nejrůznějších ozdob (koule, řetězy, …) a smyčku vánočních koled ještě akceptuji, ale co nedokážu vstřebat jsou postavy Santa Clause a sobů. Straší v kdejakém větším obchodě, mají je v malých a dokonce se na nás Santa Claus šklebí z reklamy na Coca-Colu (pro rýpaly – PepsiCo mi chutná poněkudsi více, ale nejlepší je kvalitní pivko, eventuálně alofoK). Ale co tu dělá?
Do naší kultury tak nějak patří Ježíšek a je pro mne překvapující, jak snadno a rychle jsme dokázali zahodit našeho ducha vánoc a přijali jsme tu nejšílenější konzumní ikonu. Ostatně ten posun je vidět i na dárcích, dneska nikoho moc nenadchne, když najde pod vánočním stromkem několik knih (v tomto jsem divný – posílejte mi Forsytha, Vernea, Kinga), dárkům vládne naprosto konzumní elektronika a šperky, největší hovádka si zajistí vánoce na dluh, místo toho, aby dali maličkosti od srdce. Dobře, láhev je maličkost, ale to nepovažuji za slušný dárek, vypije se a je z ní nic.
Nějak mi vadí Santa Clausové pověšení v oknech, nebo ti, kteří stojí/tancují/hrají v nejrůznějších obchodech. Prostě sem nepatří. Česko—Slovenský Ježíšek ustál 40 let snahy o import Sovětského Dědy Mráze, ale zlomilo jej pár let reklamních masáží.
Mimochodem: Víte že Santa Claus měl původně svůj kostým zelený, ale Coca-Cola jej přebarvila pro potřeby reklamy na červeno? I pouhá představa Santa Clause v jiné barvě, než červené, je dnes už nejspíše nemožná.
Komentáře
3 komentáře: „Co/kdo je symbolem vánoc?“
Nojo, Děda Mráz. Pamatuji se, jak moje tříletá dcerka před celou společností na besídce v polovině 80. let pronesla básničku: „Děda Mráz, není náš, je to ruský šmelinář.“ 🙂
Světě div se, nikdo nás za to nezavřel.
Dnešního Santa Clause nějak už nevnímám. Stejně, když nastane Štědrý večer, dárky v českých rodinách zase přinese Ježíšek, ať je masáž jakákoliv. Stejně tak, jako ve Francii Pere Noel. A ty obchody .. holt byznys je byznys.
1. vanoční koledy v supermarketech – to je fakt běs. Jsme byli nakupovat v Obi a Vali mě už tahala, abychom byli co nejdřív venku, že se to nedá poslouchat. Ale co hlavně – oni ty koledy pouštějí bez ladu a skladu. Takže se míchají koledy adventní se štedrovečerními, štepánskými a dalšími, prostě na odstřel. Kdyby alespoň pouštěli ty Lovecraftovské verze.
2. Santa – já ti nevim, naše křesťanská domácnosti s tim nemá problémy, všichni víme kdo je tu Velký šéf ~_^
Ach jo, to máš těžké… dnes jsem se dostala na dvě hodinky do Globusu a šílený dav pracoval i dopoledne, kdy jsem si myslela, že většina lidí pracuje. Nechápu, že má tolik lidí vycházky jako já a nebo všichni pracují na odpolední směny :o). Ano, máte všichni pravdu, že výzdoba od října už je víc jak přehnaná, ale nezadá si to se smyčkou koled, které chudáci prodavačky moc dobře vnímají a jak vím, tak se jim ty nervy šponují ještě více s přibývajícím časem za pokladnami a nervozními lidmi… Nemám ráda samotu, ale ráda se před takovýmto mumrajem schovám do své kanceláře k číslům…tedy, až budu moci.
Při rychlém běhu mezi regály, kdy za mnou můj táta vlál s košíkem jsem se pousmála nad větou bodré ženy z filmu Vesničko má středisková…. může jít muž vedle ženy?… může, když jí stačí :o)) …a otec mi nestačil :o) Zvolnila jsem jen u knih, ale vzpomněla jsem si na slova Páji, že mám vyřídit Ježíškovi, že nemusí utrácet za knížky, protože teď chodí do knihovny… a tak mám po legraci… No co, obdaruji stejně všechny většinou mou největší radostí a tou je keramika, kterou s láskou vyrábím a bude… no i když s poslední konvicí a hrníčky se mazlím, tak asi bude mít tenhle balíček pod stromečkem jmenovku “ mamča “ :o))