Že nastala ekonomická krize je v posledních dnech naprosto evidentní, padají bankovní domy a nejedna firma bude muset řešit menší ochotu, nebo neschopnost bank, půjčovat peníze na nové projekty. Je velmi pravděpodobné, že firmy „objeví“ svobodný software, jako možnost úspor provozních financí.
GNU, hnutí za svobodný software, založené v roce 1984 Richardem M. Stallmanem (dále v článku budu psát jen RMS) je tu s námi 25 let. Sice nejsem velký vyznavač RMS, ale uvedl do života koncept, který je nepochybně úspěšný, svobodný software je i díky jeho práci všeobecně přijímaný, uznávaný a stále četněji využívaný. Svobodný software se netočí jen kolem nesčetného množství distribucí GNU/Linuxu, ale stále častěji nachází své místo i na desktopech s majoritním systémem Microsoft Windows.
Svobodný software neznamená, že koncoví uživatelé dostanou vše v podobě zdrojových kódů, byť si je kdykoliv mohou stáhnout, třeba kvůli potřebě auditu, že neobsahují nějaké skryté vlastnosti, které by mohli firmu poškodit. Svobodný software přinesl ještě jednu pozitivní vlastnost, kterou je nasazení dobře, a často dostupně, zdokumentovaných formátů, z nichž mnohé jsou přijaty jako ISO standardy, což je dobrý předpoklad pro předcházení problémům v dostupnosti dat, jež jsou uložená v již nepodporovaných a nedokumentovaných binárních proprietárních formátech.
Nejen svoboda software a jeho dostupné zdrojové kódy jsou a budou tím hybatelem stále širšího prosazování FOSS u zákazníků. Velmi podstatným měřítkem se stane cena, protože FOSS je možné ve většině případů nasazovat zdarma, nebo jsou finanční nároky na pořízení řešení podstatně nižší, než za konkurenční proprietární software. A jak jsem předestřel, nemusí jít nutně o nasazování GNU/Linuxu na desktopy, přestože na serverech již prosadil ve velkém a to i v těch nejnáročnějších podmínkách, které byly donedávna doménou pouze velkých, proprietárních Un*xů.
Uživatelům MS Windows přeci standardně fungují kvalitní OpenOffice.org a pokud chtějí technickou podporu, mohou nakoupit StarOffice od SUN Microsystems, který z jejich prodeje zpětně financuje práce na OpenOffice.org, takže nevidím moc rozumných důvodů, proč posilovat monopol Misrosoftu používáním jejich kanclářského balíku, tedy vyjma poměrně specifických úkolů, které se (?zatím?) v OpenOffice.org řeší jen velmi obtížně, nebo je nemožné je řešit.
Na poli databází FOSS proráží svou kvalitou již dávno, kde jsou doby, kdy pro práci s rozsáhlými daty nebylo možné použít téměř nic jiného, než drahá řešení Oracle, nebo IBM/Informix. Dnešní FOSS je více než jen soupeřem, PostgreSQL je schopné konkurovat Oracle a to jak výkonem, tak možnostmi, FirebirdSQL zcela zastínil svého proprietárního předka Interbase a SQLite je schopen nabídnout lepší backend, než nejrůznější varianty kdysi slavné DBF. FOSS databázová řešení konkurují nejen cenou, ale především kvalitou a funkčností, pochopitelně, že se najdou oblasti, kde budou potřeba specifické schopnosti Oracle, nebo MS SQL, ale pokud potřeba nejsou, zákazníci budou intenzivněji zvažovat nasazení FOSS.
Publikační systémy (CMS) pro firemní weby a intranety snad nemá cenu komentovat. Drupal, Joomla, nebo můj oblíbený WordPress jsou snadno nasaditelné a většinou i snadno přizpůsobitelné všemožným požadavkům. V oblasti CMS opravdu takřka není místo pro proprietární software. Komunita kolem CMS docela slušným způsobem prosperuje i finančně a kolem CMS je dost příležitostí pro přivýdělek nezávislého vývojáře, který přizpůsobí některé vlastnosti potřebám firmy. Firmu vyjde svobodný CMS, i se zaplacením úprav, levněji, než libovolné proprietární komerční řešení. Naprosto stejné je to s eShopy.
Těch oblastí kde by mohl FOSS prosadit bych mohl napsat ještě mnoho, ale není účelem tohoto článku mít zde rozsáhlé seznamy nesmyslů.
O budoucím nasazení FOSS bude rozhodovat nejen kvalita. Již jen málokdo je přesvědčen, že FOSS jsou nepoužitelné náhražky skutečných aplikací pro znuděné studenty. Dalšímu prosazení FOSS mimo jiné pomohou úvahy nad celkovými náklady na pořízení a provoz, čekám posun ve smyslu, kdy firmy přestanou uvažovat nad možností vyšších počátečních nákladů, ale budou řešit nasazení FOSS na dlouhé roky, kdy celková cena bude výrazně nižší, než (ne)pravidelné nákupy aktualizací proprietárního software.
Komentáře
4 komentáře: „Ekonomická krize jako katalyzátor FOSS?“
Také jsem se zamýšlel, jaký bude mít dopad současné krize na úspory ve vybavení IT ve firmách. Ale k masovému nasazení OSS se obávám asi tak brzy nedojde – zde nehrají jen finanční důvody, ale mnoho dalších (zvyklosti ve firmě, závislost na určitém softfwaru apod.) Firmy, nabízející uzavřená řešení se budou předhánět v nabízení různých slev apod. Ale přesto je tato doba pro OSS výhodná i z důvodu masového rozšíření vysokorychlostního internetu, ze kterého bude možné stahovat software i aktualizace, je na něm možné nalézt pomoc (přes různá diskuzní fóra apod.). Rozvoj OSS nebude tak asi tak rychlý, jak bychom si přáli, ale trend je již nezadržitelný.
Dalibor: Je mi jasné, že tak rychle a přelomem to nepůjde. Ono ani nelze přesně z důvodu, který jsi napsal, závislost na určitém software. Poříd vznikají nové firmy, ve firmách se mění počítače a pokud není na daných strojích nějaká zvláštní potřeba specifického software, nevidím důvod, proč by nemohl být využit FOSS. Především FOSS existuje i pro MS Windows a kancelářský software málokdo využívá takovou měrou, aby potřeboval hodně pokročilou funkčnost ukrytou v MS Office.
Věř tomu, že firmy si začnou ve větší míře všímat FOSS, protože nebudou moci tak nezřízeně utrácet, jako tomu bylo donedávna. A nejen kvůli ceně, FOSS je již několik let plně konkurenční.
Marku, pevně věřím, že máš pravdu a FOSS bude za současných podmínek atraktivnější, než tomu bylo doposud. Ale tenhe článek mě dostal doslova do kolen 🙁
http://redaktori.blog.zive.cz/2008/09/29/microsoft-ve-statni-sprave-levneji-a-lepe-nez-open-source/
Dalibor: Jo, ten článek dost lidí naštve, pravdou je, že pokud se týče kontinuity, je levnější, než celá změna koncepce, alespoň co se týče OS a specifických aplikací. I když tam pochybuji, že třeba nákup MS Office byl nutný, mohli udělat kombinaci OpenOffice.org a StarOffice (mají něco navíc plus podporu), nebo podpořit českou 602, kteří mají také nějak upravené OO.o a evidentně něco vývoji OO.o vracejí.
Docela mě dostala státní poklada, proč SAP za tak nehorázné prachy? Pokud jste někdo koukali na zprávy, tak nejsem jediný ODSák (ti přece chtějí škodit státu), který tuto investici nepochopil. Možná je to jen tím, že nechápu, k čemu je vlastně dobrý SAP.