Marek Olšavský: blog

Možná bude tento článeček působit na mém blogu trochu nepatřičně, ale i pivo ke mně patří a pokud je vhodná příležitost, rád si jej vychutnám. Bohužel i v tomto se odlišuji od většiny národa a těch míst, kde si mohu pivo opravdu vychutnat je jen poskrovnu. Nepiji značky, ale vyhledávám dobré pivo, které se stalo doménou spíše menších pivovarů nepatřících velkým pivovarnickým koncernům. Omlouvám se fandům regionálních piv, která tu nezmíním, protože se k nim prostě nedostanu.

Sice se o Česku píše, že je to národ pivařů a údajně máme, přepočteno na osobu, největší spotřebu piva na světě, ale těch pivních gurmánů je tu poskrovnu a drtivá většina lidí pije pivo jen podle reklamy. Ano, jen podle reklamy, pijí totiž značku, kterou vidí dostatečně často v televizi, setkají se s reklamou na webu, či v novinách, ale chuť dobrého piva zavrhnou. Občas od takovýchto konzumentů slyším věty ve smyslu „kdyby jiné pivo bylo lepší, tak o něm víme a je lépe dostupné, protože by si jej zákazníci vyžádali“, ale to je naprostá hloupost, oni totiž malé pivovary nemohou utrácet velké peníze za reklamu v televizi a dalších médiích, pro běžného pivaře jsou tak trochu ukryté.

Malé pivovary mají pivo nepoměrně lepší, nemají velký výstav a nemusí proces kvašení piva zkracovat na dny, navíc opravdu vaří pivo, jaké mají napsané na etiketách. Občas jezdíme s kamarády na exkurze do pivovarů a podle informací, které zatím víme, vaří velké pivovary asi 14°-15° pivo, které následně naředí vodou, mě osobně je takovýto postup docela proti srsti, ale pokud to vyhovuje běžnému českému pivaři, dobře mu tak. Stupňovitost piva nevyjadřuje kolik alkoholu v pivu je, ale kolik je v něm sladiny, ze které teprve kvašením vzniká alkohol, je proto možné mít 12° pivo, které bude mít více alkoholu, než 14°, ale to 14° bude mít mnohem plnější a bohatší chuť. Bohužel dělení piva podle stupňovitosti víceméně vymizelo a dneska konzumenti rozlišují víceméně jen „ležák“ (ve smyslu 12° piva) a „výčepní“ (ve smyslu 10° piva).

Situace je ještě horší, jak velké pivovarnické konglomeráty skupují pivovary a v rámci úspor nákladů zavádějí úsporná opatření. Vzpomenu Krušovice, než je koupil Heineken, vařili dost dobré pivo, pak šla kvalita razantně dolů a teprve po čase se zlepšila, ale již nikdy ani zdaleka na původní úroveň. Nedávno koupili Ústecký Drinks Union a docela trnu, co udělají se značkami, které mu patří, tj. Zlatopramen, Velké Březno, Dačický Kutná Hora a Louny, nebojím se, že by některou zlikvidovali, ale aby třeba Louny nezačali vařit v Krušovicích, které jedou na malou část své kapacity. Na láhev se dá nalepit leccos, ale pokud se přemístí výroba piva jinam, nelze uvařit úplně stejné pivo. Doufám, že takováto redukce nenastane, protože z velkých pivovalů mám Zlatopramen nejradši a vidina, že se zničí jeho chuť kvůli větším výnosům se mi absolutně nelíbí. Staropramen také nebylo špatné pivo, ale po prodeji se razantně zhoršili. A takových případů bych našel spoustu.

Pokud mi čtenáři odpustí, tak mohu napsat mojí „hitparádu“ oblíbených piv:

• Primátor
• Malý Rohozec
• Svijany
• Žatec
• Regent
• Bernard

Bohužel musím vzpomenout i na 2 pivovary, jejichž pivo pivo mi velmi chutnalo a již nejsou mezi živými: Litoměřický pivovar a Podkováň. Podkováň, od Mladé Boleslavi, prý nefunguje jen kvůli rekonstrukci, ale nechce se mi moc věřit, že bude ještě někdy jejich pivo dostupné na běžném trhu a nestane se z něj jen minipivovar pro pár zákazníků z okolí. Pivo obou jmenovaných pivovarů jsem kupoval v jednom velmi šikovném stánku, tady se mu říká „U policajta“, nedaleko mého domova v Teplicích Řetenicích. Je mi líto, že o pivovarech Litoměřice a Podkováň musím psát jen v minulém čase.

Pivo z minipivovarů bývá ještě o třídu výše, než pivo z malých pivovarů, bohužel se většinou jedná o výrobu v řádech hektolitrů ročně a jejich dostupnost je dosti problematická, často vaří pouze pro svůj výčep. Nejsou to jen ty nejprofláklejší Fleci, nebo 3 medvídci.

Ano, preferuji pivo z malých pivovarů a většinou velmi rád ochutnávám zahraniční. V roce 2006 jsme byli s kamarádem na dovolené ve Spišskej Belej (okres Kežmarok), pod Vysokými Tatrami, mj. rodiště Jozefa Maxmiliána Petzvala a odtamtud je režisér Juraj Herz. Chodili jsme na pivko do dřevěné boudy se jménem Srdiečko a tam točili Šariš, vzduchem jej hnali ze sudů, jak to kdysi bylo nic moc pivo, tak dnes je lepší, než drtivá většina našich. Většinou se snažím známé ukecat ať mi přivezou nějaké pivo, když někam jedou na zahraniční cesty a nejlépe rovnou ve 2 exemplářích, s kamarádem rádi ochutnáváme to, co tu běžně není ke koupi.

BTW: Na webu „Zdena a pivo“ jsem ulovil skvělou hlášku: Jedna vědecká studie podložila, že když denně vypiješ 3 litry vody, tak jsi za rok vypil 1 kg ekoli bakterií, které se nacházejí ve vodě. To znamená, že jsi vypil kilo HOVEN!!!! Když ale budeš pít pivo, tak toto riziko nepodstupuješ, protože ekoli baktérie přípravu piva nepřežijí. Proto řekni všem Tvým známým, hlavně těm kteří pijí vodu, že tato tekutina je zdraví škodlivá!!! Když tomu nevěříš, tak pij vodu dál. Ale kdo doopravdy přemýšlí, přijde stoprocentně na to, že je lepší pít pivo a kecat hovadiny, něž pít HOVNA a nemít co říct. A řekni to svým známým kteří mají pořád skleničku vody na stole a myslí si, že oni jsou ti „zdraví“. A proto si dáme pivo. NA ZDRAVÍ!

Ještě přidám jeden dobrý „recept“ od kamaráda na řezané pivo, který tak trochu ukazuje skvělou produkci poměrně malého pivovaru Náchod (Primátor). Řezané pivo mícháme z jejich černého piva 24˚ Double a nefiltrovaného přeničného piva Weizenbier. Kdo neochutná, tak neví, jaká je to skvělá kombinace.