Jako mnohokrát předtím, musím zopakovat svůj názor na využívání „zelených zdrojů elektřiny“, tentokrát mě k tomu vede několik zpráv, které jdou ze samotného ČEZu a menší rozhled po světě, který mám převážně zprostředkovaný mým monitorem, respektive zahraničními servery.
Vodní stabilita
Výrobu elektřiny z vody, rozumějte v hydroelektrárnách, lze považovat za nejstabilnější a nejlepší ze všech ekologických zdrojů. A přesto byla vloni výroba elektřiny o 20% menší, než v roce 2006, stačilo k tomu trochu větší sucho. Vodní elektrárny by měly pokrývat cca 4,5% naší spotřeby (to je můj odhad, ekologické zdroje údajně vyrábí 4,7%, ale výrobě z větru a světla byla údajně 0,2%), nejen z velkých vodních přehrad, ale i z malých elektráren, které považuji za podstatně lepší zdroj, než šílené větrníky.
Nemáme tak vhodné podmínky, jako Rakousko, které vyrábí drtivou většinu vlastní produkce elektřiny z vody (přesto dováží, protože jsou nesoběstační), ale každé procento elektřiny, které získáme z takto čistého a relativně stabilního zdroje je rozumnější, než to samé procento získané z klasické tepelné elektrárny. Vodní elektrárny považuji za nejstabilnější a nejekologičtější zdroj elektřiny, jaký máme k dispozici. Mimochodem, v ČR máme mezi vodními elektrárnami jedno unikátní stavbu a tou je přečerpávací hydroelektrárna Dlouhé Stráně.
Zelený teror
Nejrůznější zelená hnutí terorizují Evropu svými tlaky na získávání co největšího podílu energie z obnovitelných zdrojů, nebo zemního plynu, ale už bez ohledu na výtěžnost takovýchto zdrojů (elektřina z nich je nesmírně drahá), nebo možnou závislost na dodávkách zemního plynu. Větrná energetika je v našich podmínkách nepříliš výhodná, nejsme na mořském pobřeží, aby foukal neustále dostatek větru o rozumné síle, dost často vidím větrníky na hřebeni Krušných hor, kterak stojí, protože větru je málo, anebo moc. Plánované zdroje na zemní plyn vidím jako teror nejvyššího řádu. Zemního plynu je teoreticky dost, ale stabilita dodávek nemusí být zrovna nejlepší, protože většinu své spotřeby máme ze zdroje politicky ne zrovna nejstabilnějšího, z Ruska.
Zajímavou alternativou jsou solární (světelné) elektrárny, ty mají své ale. Výroba fotovoltaických článků je drahá a myslím, že za svou životnost nedokážou nejspíše vyrobit tolik elektřiny, aby vydělali svou cenu. Pokud se k tomu přičte velká plocha, kterou je nutné panely osadit, aby byl zdroj alespoň trochu významný. Je ještě jeden systém solární elektrárny. Sluneční energie se odráží mnoha zrcadly do jediného místa (ohniska), kde se mění voda na páru o vysokém tlaku a touto se pohání klasická turbína. Druhá varianta bude nejspíše bude efektivnější, než fotovoltaické články, ale ne u nás, tolik intenzivního slunečního záření sem nedopadá.
Větrné elektrárny?
To je podle mě tak trochu zcestnost, ČEZ získal povolení ke stavbě dalších 55 větrných turbín, ve stejném článku je napsáno podstatné „ale“, tato elektřina bude za příznivých podmínek stačit pro 80 000 domácností, což není nějak významné množství. Potíž je v těch příznivých podmínkách. Spoléhat u nás na vítr je nesmysl, může ho foukat moc, nebo málo. (Já vím, že se opakuji v jedom článku) Proto musí být stejné množství v konvenčních zdrojích, takže přínos větrných elektráren mi přijde, z hlediska ohleduplnosti k životnímu prostředí, dost sporný. Pokud přičtu, jak děsně větrníky na kopcích vypadají a jaké jsou nutné zásahy do jejich okolí, jsem proti takové masové výstavbě větrných elektráren, jaká se děje v poslední době.
Do budoucna by prý mohli větrné elektrárny dodávat množství elektřiny srovnatelné s jedním blokem Temelínské jaderné elektrárny, ale nepřijde mi rozumné sázet na takto nestabilní zdroj energie.
Jaderná a jiná energetika
Ve využívání jaderné energie vidím tu nejrozumnější blízkou budoucnost, zásob paliva máme na několik tisíc let do budoucna, nehledě k tomu, že jsou vyvíjeny novější typy reaktorů, které dokáží využít to, co je v současnosti odpadem ze stávajících jaderných elektráren. Ve vzdálenější budoucnosti; tipuji 30—50 let; bychom se mohli dočkat využívání jaderné fúze. Jaderná energetika je, v současné době, nejrozumnějším způsobem, jak nepálit uhlí na výrobu elektřiny, protože z fosilních paliv (ropa a uhlí) lze dělat mnohem lepší věci, než je jen pálit v kotli/motoru.
Automobilismus
Auta jsou průšvihem, protože se starají o spálení drtivé většiny vytěžené ropy na světě. Ekoteroristé se pokoušejí prosadit biopaliva, ale pokud bychom měli dodržet jejich požadavky a postupně přejít 100% na biopaliva, neporoste na celé zeměkouli snad nic jiného, než plodiny určené pro vypálení na biolíh a proježdění v autech. Podle mého názoru se jedná o malý cimrmanovský úkrok stranou, který nepatrně zpomalí vyčerpávání zásob ropy, ale náklady jsou vyšší, než je cena potřebného množství ropy, nehledě k tomu, že neskutečným prodražují potraviny (zmenšila se osevní plocha potravinových plodin).
Dočasně mohou množství potřebné ropy slíbit hybridní automobily, jako slavná a nejprodávanější Toyota Prius, ale technologie spalovacích motorů nemá dlouhodobý potenciál. Vývoj alternativních motorů dlouhá léta stagnoval, ropa byla relativně levná i motory stále úspornější, a rozumné pokroky jsou vidět teprve teď. Asi nevíme co vše je ve vývoji, protože Mercedes oznámil, že v roce 2015 již nebude dělat konvenční spalovací motory a přitom jsem poslední roky žádnou zajímavou novinku z dílny Mercedes-Benz neviděl. Škoda je, že konec éry spalovacích motorů nepřežijí taková nádherná řešení, jako je Wankelův motor, jenž jezdí jen v nádherné Mazdě RX.
