Francouzský patriotismus

Kategorie:

,

Štítky:

<disclaimer>Tento článek vyjadřuje jen můj osobní názor. „Může se Vám nelíbit, můžete s ním nesouhlasit, ale to je vše co s tím můžete dělat.“ — Jára Cimrman</disclaimer>

Na blogu krajana Jirky Macicha lze občast nalézt i něco ze světa GNU/Linuxu, nejen komerčních MS Windows. Jeho příspěvek o přechodu fancouzského četnictva ke GNU/Linuxu, konkrétně na distribuci Ubuntu. Informaci o přechodu na GNU/Linux jsem již jednou četl, chyběla tam zmínka o distribuci a nepřikládal jsem jí zvláštní význam. Ne že bych podobný přechod nevítal na počítačích naší státní správy a policie, ale to co mě zarazilo je z jiného soudku.

Reklama

Na této zprávičce není ani tak zajímavý ten přechod, který probíhá dvoufázově, napřed změnili software z proprietárního na otevřený, takže na počítačích používají OpenOffice.org, Mozillu Firefox a Mozillu Thunderbird, ale výběr distribuce.

Francie je země plná krásných a příjemných míst, ale také plná životních paradoxů a neustálého neklidu. Člověk sledující, alespoň trochu pravidelně, dění ve světě ví o neustálých neklidech a stávkách ve Francii, tu nejezdí vlaky, tu se neuklízejí ulice. Ochrana pracovních míst došla tak daleko, že mají pracovní týden v délce 35 hodin a nic to neřeší. Pro mě je Francie svázána pouze s výletem na slavný závod 24h Le Mans, to je jiná kapitola, ale moje záliba ve sledování závodů okruhových automobilů se promítne i do tohoto blogspotu.

Francouzi jsou dost patrioti, podle mého názoru to hraničí až s iracionálním nacionalismem. Proto nechápu volbu distribuce Ubuntu. V případě takovéhoto nasazení se nestahuje nějaká na koleně splácaná distribuce, ale pořizuje se taková, k níž existuje technická podpora. Francouzi jednu takovou distribuci mají a je poměrně silně etablovaná na celém světě. Ano je to Mandriva Linux, bývalý Mandrake. Volba Ubuntu je podivná, protože při volbě Mandrivy by nejen měli blíže u nosu lidi odpovědné za technickou podporu produktu, ale peníze by tekly do domácí firmy. Prostě tuto volbu jsem nepochopil.

K francouzskému nacionalismu se mi váže ještě jedna vzpomínka, tedy z úplně jiného oboru, konkrétně ze světa Formule 1. Pamětníci by mohli znát dost slavný francouzský tým Ligier, který sice na titul nikdy nedosáhl, ale patřil k velmi silnému týmu středu pole, teda k titulu měl několikrát velmi blízko. V roce 1996 vyeskalovaly finanční problémy a tým koupil 4 násobný mistr světa Alain Prost, pro nás je tento tým zajímavý také tím, že za něj startoval jediný Český závodník ve Formuli 1, Tomáš Enge. Bohužel Prost byl dost velký nacionalista, snažil se vybudovat ryze francouzský tým, tj. ve Francii vyvinutý monopost, francouzský motor (když Peugeot ukončil své působení, jezdili s motory Acer, což byla rok stará generace motorů Ferrari) a francouzští sponzoři. Ten poslední bod byl největší průšvih, po odchodu tabákového sponzora Gauloises už nenašel ve Francii dostatek sponzorů, jak moc se bránil jiným bylo vidět na monopostech z roku 2001, kdy byl monopost téměř čistě modrý. Neustoupil nabídkám zvenčí a to vedlo k naprostému konci týmu.

Možná přechod francouzského četnictva na Ubuntu a krach týmu Ligier/Prost spolu zdánlivě naprosto nesouvisí, ale pokusil jsem se jen ukázat na něco, co nechápu na přístupu Francouzů. Když by to bylo rozumné, nevyužijí domácích možností, na druhé straně jsou iracionální nacionalisté.