Kdo by dneska nechtěl LCD panel k počítači, tedy vyjma těch, kteří se živí grafikou a pouze zkalibrovaná CRT je pro jejich oči to pravé. Bohužel vybrat si v současné přepestré nabídce ten správný display je velmi obtížné, proto se pokusím případné zájemce, z řad čtenářů tohoto blogu :-), trochu seznámit s problematikou, která není tak triviální jak se může zdát na první pohled.
TFT nic nevypovídá
Pokud je v katalogu k vidění TFT u označení technologie, je to informace naprosto ničemná a nic nevypovídající, pakliže nemám čas chvíli posedět u vyhledávače a dohledat přesně technologii takovéhoto monitoru, dávám ruce pryč od podobných dodavatelů. V zásadě existují dvě důležité technologie kapalných krystalů. Starší je STN, eventuálně DSTN s kompenzací posunu barev, kterážto technologie je pasivní a k vidění je na starých laptopech, malých diářích, nebo měřících přístrojích, na klasických panelech k LCD bylo DSTN snad jen v počátcích. TFT je tchnologií novější, kvalitnější a ve světě počítačů téměř výhradně používanou, ale protože je ještě několik způsobů, jak panel řešit, je pouhá informace o TFT technologii naprosto k ničemu.
- TN — Je nejlevnější technologií a také v panelech tou nejpoužívanější. Díky podvádění ve způsobu měření (neměří přechod černá-bílá, ale šedá-šedá) vykazují výrobci obrovské rychlosti, velké jsou hodnoty kontrastu a maximální svítivosti. Bohužel kvalitou jsou vhodné pro kancelářské použítí, nebo do domácnosti, kde se jen jde na internet, občas něco napíše v kancelářském balíku a případně hry (zde je výhodou velmi malá odezva). Technologie TN trpí barevnou vadou při pohledu z nepřímého úhlu a 6 bitové barvy nejsou to, co grafik bude kvitovat s povděkem.
- IPS — vyvinula v roce 1996 firma Hitachi a technologie pak byla vylepšena do podoby S-IPS, AS-IPS, …. Tato technologie se nevyznačuje bleskovou odezvou, kontrastem a jasem (odezvu a kontrast vylepšuje novější S-IPS), pokud je náhodou na stole profesionálního grafika LCD, bude nejspíše jeho panel vyroben touto technologií, která bez problémů zvládá 8 bitové barvy. Proti hraje cena, která není tak příznivá jako u levných TN.
- MVA — vyvinuta v roce 1998 firmou Fujitsu, jako kompromis mezi TN a IPS, takže kompromis mezi oběma. Od TN tato technologie podědila kontrast a krátkou odezvu, od IPS podání barev, cenově jde také o jakýsi kompromis mezi oběma technologiemi.
- PVA — je podobné PVA, ale za vývojem stojí Samsung a mírně vylepšená verze S-MVA se používá i v některých panelech EIZO. PVA možná překonává v kontrastu TN, protože Samsung z těchto panelů vydoloval poměr až 1:3000.
Je zřejmé, že TN panely jsou určeny pro velmi nenáročné nasazení, profesionála neuspokojí a běžného uživatele neurazí (tedy pokud nenatrefí na „povedenou“) sérii, tj. do běžné kanceláře, do domácnosti, kde je počítač jen pro přístup na internet a sem tam napsání nějakého dokumentu, ale když se na počítači kouká i na filmy, nebo se upravují fotografie, není TN to pravé ořechové. V práci mi TN display také postačuje, protože když celý den koukám do VisualStudia.NET, občas potřebuji napsat něco v OpenOffice.org a potřebuji přístup na internet, tak menší barevné spektrum v podstatě ani nepocítím.
Grafici, konstruktéři a uživatelé, kteří koukají na filmy, nebo hrají hry, by se jednoznačně měli poohlédnout po něčem lepším. Teprve technologie IPS, PVA/MVA se barevným podáním mohou vyrovnat klasickému CRT monitoru, závisí to i na elektronice, kterou mají dobře provedenou Eizo, HP, nebo NEC. Cena je sice o něco vyšší, než v případě TN panelů, ale kvalita je řádově vyšší, třeba i proto, že takovéto panely jsou jen v nabídkách seriozních firem.
Další parametry
Formát monitoru
Dnes je móda širokoúhlých monitorů, které jsou vhodné leda tak pro koukání na filmy, nebo práci v programech, kde máte po straně mnoho nástrojových panelů. Osobně preferuji spíše monitory s klasickým poměrem stran, tj. 3:4, nebo 4:5, na laptopu mám širokoúhlý 16:10 (1280×800) a opravdu je otravné v tom číst delší texty, nebo něco delšího editovat, pořád scrolluju nahoru a dolů.
Velikost
Rozhodně nezavrhuji panely o velikosti 17″, sice 19″ má stejné rozlišení na mírně větší ploše, ale proč je hned zavrhovat, když řadě uživatelů stačí. U 19″ bych se bránil širokoúhlému provedení, protože to má na výšku pouhých 900 pixelů a je nutné si pamatovat, že něco z výšky uberou lišty KDE/GNOME/XFce/MS Windows i horní lišty programů jako takových. Od 20″ nahoru je už nabídka zajímavější a zde jsou již akceptovatelné i širokoúhlé modely.
Seděli jste někdy v první řadě v kině? Docela dobrá rozcvička na krční obratle, já si tak připadám u větších širokoúhlých panelů, mám jej tak 50 cm od očí a kroutím hlavou doleva-doprava, jako trotl.
Radši budu mít vedle sebe dva displaye, na jeden si pustím IDE a na druhém budu moci mít zobrazené helpy, nebo výstupy z mého kódu, než jediný širokoúhlý. Pokud bude display umět i pivot (tj. otočíte jej na výšku), s nímž nemají Xka problémy, tím lépe, IDE nechám běžet na normálně otočeném a dokumentace a výstupy budu číst na tom otočeném. Mimochodem, otočte si na výšku širokoúhlý model, docela děsné.
Provedení
Psát o tomto bodě je těžké, protože něco prostě nezměříte. Tím něčím je rovnoměrnost podsvícení a zde nezbývá nic jiného, než věřit seriozním portálům a časopisům, které to změří za Vás.
Módní šílenost posledních let se jmenuje lesklý povrch LCD. Výrobci tím nahánějí lepší kontast a malinko lepší pocit vykreslení barev během přehrávání filmů, ale na práci je to naprostý opruz. Dokud nemáte na pracovišti moc světla, je všechno vcelku OK, ale jinak je to děs, máte zrcadlo pro pozorování toho co se děje za Vámi a ještě vidíte svůj unavený obličej, jedinou protizbraní pak je nastavit jas na maximum, což je zase nepříliš pohodlné pro oči, já sám mám na všech LCD stažený kontrast i jas na naprosté minimum.
Závěr
K tomuto zápisku mě inspiroval maTh3z, který se ptal na jeden konkrétní display a pak se nám nějak rozproudila diskuze o technologiích. Oba jsme se shodli, že příští změna kormidla bude někde u OLED displayů, ale vzhledem k tomu že jde o relativně mladou technologii si ještě nějakou chvíli (dlouho) počkáme, než budou OLED displaye dostupné za rozumnou cenu.
Nedoufejte, že levné PVA/MVA bude zobrazovat o moc lépe, než TN, protože ty levné displaye často používají 6 bitové zpracování barev a znehodnocují kvalitní panel, elektronika je o pár centů levnější, ale jde o znehodnocení možností kvalitního panelu za ní.
Tipy dávat nebudu, co se líbí mě, nemusí se líbit někomu dalšímu. Docela pravdivě se dá napsat, že u značek Yusmart, Acer, Benq, Nuovo a dalších levných budete dost horkotěžko hledat panel, který by byl jiný, než-li TN (mají je, ale moc ne). Osvědčily se panely NEC, Philips, HP, Eizo, Samsung, Fujitsu-Siemens a Belinea. Každý výrobce má v nabídce i TN displaye (snad vyjma Eiza), takže napřed je důležité se pořádně podívat. Osobně bych se Eizu trochu vyhnul, protože se platí dost dlouhé peníze za nápis Eizo na displayi. Samsung, HP, nebo Fujitsu-Siemens, nabídnou stejnou kvalitu za 50% ceny.
