Byla slibována veliká revoluce na desktopech, alespoň tak, kde se tento desktop používá. U příležitosti vydání jsem byl požádán o napsání článku o novém KDE 4, já sám jsem uživatel GNOME a XFce, spokojený jak musím přiznat. Ke KDE 4 mě hnala i zvědavost, ale asi jsem zaujatý, protože se mi nelíbí.
S novým desktopem se na desktopy dostává i nový framework Qt 4 (ano vím, některé aplikace jej využívaly již před uvedením KDE 4), několik nových technologií a na můj vkus dost divný design, který mi díky celkové tmavosti a použítí „stříbrných“ elementů připadá, jako by vypadl z hororu. Opravdu mi první pohled připadal, že to snad namaloval nějaký „designer rakví“.
Pro otestování jsem si napřed stáhnul LiveCD ze stránek KDE, ale to je rozumné jen na první nakouknutí, nikolivěk na trochu smysluplnější používání, které je rozumnější pro testování. Nastoupil Google a hledání toho, jak nacpu KDE 4 do mnou používaných distribucí Ubuntu 7.10 a Mandriva 2008.0, pro Ubuntu to bylo snadné, stačilo přidat jeden (neoficiální) repozitář, pak zařádil aptitude a KDE 4 běhalo, v Mandrivě to trochu bolelo, nestačilo jen přidat zdroj přímo od tvůrců KDE, ale bylo nutné si trochu pohrát s GDM, aby umělo nastartovat i KDE 4.
Nový framework Phonon je příjemnou změnou, nemusím jako trotl nastavovat správné přehrávací enginy pro každou aplikaci extra. Plasma která se stará o vykreslování desktopu a panelů funguje docela rychle, subjektivně rychleji, než původní řešení. Oxygen, neboli nové téma, vypadá velmi pěkně, KWin nevynucuje použití kompozitního manažera (Compiz/Compiz-Fusion/Beryl) a poskytuje většinu efektů o poznání efektivněji, aby ne, když je nativně zaintegrován.
Novinky bych mohl vypisovat ještě mnoho hodin, ale… Pořád to tak nějak není ono. Poslední KDE, které jsem systematicky používal déle než pár dní bylo ještě z 2. řady, pak jsem přešel na XFce a dnes používám na střídačku GNOME a XFce. Líbí se mi a vyhovuje mi, pravda není tak eye-candy jako KDE, ale mě víc vyhovuje jeho provedení a logika GTK prostředí a aplikací. GNOME a XFce nejsou tak líbivé, ale technicky mi připadají promyšlenější a prakticky použitelnější.
Takže nové KDE 4 vítám, ale ještě bych si nedovolil jej s čistým svědomím nasadit do produkčního prostředí, minimálně počkat na aplikace jako Amarok2 a KOffice2, protože mezitím by se mohlo objevit několik opravných vydání, které přispějou k lepší stabilitě KDE 4. Pravda já jej nenasadím, počkám na nové GNOME, eventuálně snad někdy vyjde i další XFce.
Komentáře
4 komentáře: „KDE4, viděl jsem a nechci“
Všude je zřetelně deklarováno, že KDE4 není určeno k produkci, což je od tebe podobná chyba, jakou jsi kritizoval ve svém předchozím zápise. Tj. KDE4 není určeno do produkčního prostředí.
Vím, ale tohle není žádný odborný portál :-). Špatně je, že na kdejakém místě vidíš očekávání, jak budou KDE všichni brzo nasazovat i do enterprise distribucí. Nebudou a to ještě dlouho. KDE se snad nikdy neprotlačí na takováto místa pořádně, ani mi to nevadí. Ty nejlepší distribuce jsou defaultně postavené kolem GNOME (konkrétně Debian, SUSE, RedHat, ale i OpenSolaris).
KDE ve mně budí dojem orientace na domácí desktop, už jen svou děsnou přeplácaností.
„… logika GTK prostředí a aplikací …“
můžete shrnout o co se jedná? Jsem dlouholetý uživatel SuSE (ještě se to tehdy tak jmenovalo) a MAC OS X (od Panthera). Gnome a gtk aplikace na mě právě působí jako „každý pes, jiná ves“.
Pokud Vám to přijde „každý pes, jiná ves“ možná to bude tím, že vidíte některé aplikace psané v GTK1 a jiné v GTK2 (teda i v některých aplikacích si hráli až moc, tak fakt vypadají jinak), protože to co je v GTK2 už je homogení, alespoň já v současném GNOME a XFce, jak je mám na desktopu, nehomogenity nevidím. Není tak EyeCandy, jako KDE, ale mám pocit, že vývojáři více přemýšlí nad použitelností. Navíc KDE, díky licenci Qt, není preferovaným desktopem na produkční desktopy a práce Novellu, RH i dalších na GNOME a GTK znát je.