Koupil jsem si starší PDA, Palm Zire, který je také k nalezení po označením Palm M150. Ano, jde ještě o stařičké zařízení s mikroprocesorem Motorola Dragonball a černobílým displayem, ale pro účel jenž potřebuji je více, než dostačující, protože jediné co jsem očekával je „pípák“, tj. zařízení které mi usnadní organizaci času a připomene důležité úkoly. Toto stařičké PDA jsem si vydražil za krátké peníze, protože čtenáři blogu mi zatím nepřispěli ty dlouhé, na aukčním serveru Aukro, byť by se mi mnohem více líbil nový Treo 680. Měl jsem jedinou podmínku, zařízení nesmí být poháněno MS Windows, ale co byste čekali od nadšeného Linuxáře, jako jsem já :-).
Vcelku očekávám, jak z toho, že jsem kupoval stařičkého Palma vyvodí někteří čtenáři, že uživatelé GNU/Linuxu uvízli v počítačovém středověku a nemohou si koupit nejnovější hyper super zařízení, třeba HTC Kaiser. MS Windows také používám, ale jejich přenosná verze mi nikdy moc nevyhovovala, měl jsem možnost srovnání a je to jen o pro mě přátelštějším přístupu. Kdysi jsem používal Psiona s plnohodnotnou klvesnicí, ten byl poháněn systémem Epoc (dnes tento systém v podstatě existuje pod názvem Symbian), který byl sice fajn, ale nějak to nebylo to úplně pravé ořechové. PalmOS mi prostě vyhovuje nepoměrně více.
Zprovoznění pod GNU/Linuxem bylo velmi snadné. Možné je používat sofistikovaný software, jako Evolution, ale protože potřebuji téměř jen zálohy a rozumně přehledný organizér času, který budu synchronizovat s Palmem. První tip, než jsem dostal byl na JPilot, který splňuje, co jsem potřeboval, ale bohužel projekt od 28. srpna 2006 nejeví další známky života.
No úplně triviální zprovoznění nebylo, potrápilo mě pár neznalostí, které shrnu v tomto blogspotu, čímž snad pomohu několika potenciálním kupcům PalmOS PDA, jenž jsou zároveň uživatelé GNU/Linuxu.
Ideální je mít zařízení, které používá pro připojení k PC rozhraní USB. Lze najít Palmy, jejichž kolébka se připojuje k sériovému rozhraní, ale i k nutnosti koupě kabelu s převodníkem mezi USB a COMem je lepší sehnat rovnou to USBčkové.
Napřed je potřebné vytvořit přípojný bod, rozuměj zařízení, do adresáře /dev/, v dnešních distribucích je nejlepší tuto činnost automatizovat pomocí pravidel pro udev, proto jsem do adresáře /etc/udev/rules.d přidal soubor 10-visor.rules s obsahem: „BUS="usb", SYSFS{product}="Palm Handheld", KERNEL="ttyUSB*", SYMLINK="pilot", MODE="0666"“.
Nyní instalujete modul visor příkazem modprobe visor. To je ale jen jednorázová instalace, museli byste tuto sekvenci provádět pokaždé, kdy chcete Palma sesynchronizovat s PC. Mnohem lepší je do souboru /etc/modprobe.preload přidat řádek v němž bude jméno tohoto modulu, tj. opět visor, samozřejmě, že toto budete také muset udělat jak rootovský uživatel.
Oba předchozí kroky vyžadují, abyste pracovali jako root, nebo alespoň v sudo prostředí.
Teoreticky by teď již měl jít používat JPilot, ale praxe je taková, že máte-li nového Palma, nebo jste po předchozím majiteli spáchali tvrdý reset, musíte v PDA vytvořit uživatele s nějakým 5 místným ID. K tomu pomůže program pilot-install-user (obvykle je v balíku pilot-link), například takto: „pilot-install-user -p /dev/pilot -u marek -i 70007“. Stejné jméno a ID zadáte do konfigurace JPilota. Nyní už jen stačí stlačit tlačítko pro zahájení synchronizace na Palmu a následně zahájit synchronizaci v programu JPilot, vše funguje tak jak by fungovat mělo.
Pro přenos programů do Palma mi vyhovuje program pilot-xfer, je pro mně pohodlnější, než-li klikátko v JPilotu. Opět mi pouze stačí zmáčknout synchronizaci na Palmu a na PC spustit pilot-xfer s patřičnými parametry a odkazy na soubory.
Software pro Palm lze najít například na stránkách FreeewarePalm, nejen pro ten můj archaický, ale i pro nové modely. Uvidíme, jak dlouho bude ještě Palm zásobovat trh zajímavými přístroji.
