Rok 2007 je pomalu pryč a podle mně jde o vhodnou dobu na ohlédnutí se za rokem 2007 v oblasti, kterou sleduji a snad i trochu propaguji. Rok 2007 nebyl chudý na události v oblasti GNU/Linuxu, respektive v celém světě otevřeného software. Minimálně byla ukončena jedna kauza, která byla nepěkná, někde open source trochu ztratil, jinde získal. Tento článek shrnuje pouze to, jak vidím změny já, jakožto člověk, který téměř každý pracovní den pročítá novinky z mnoha internetových zdrojů.
Kauza SCO
Kauza SCO byla v roce 2007 uzavřena. Celá kauza trvala asi 4 roky, během nichž se firma SCO snažila přesvědčit soudy a celý svět, že Linux porušuje její intelektuální vlastnictví a všichni, jenž vytvářejí Linuxové distribuce, by jí měli odvádět poplatky. Firma SCO prohrála, protože se podařilo prokázat, že ty správné ochranné známky a zdrojové kódy jsou ve vlastnictví Novellu. Jednoznačně toto řešení považuji za naprosto správný konec kauzy, firma SCO existovala víceméně jen ze setrvačnosti, měla stejnou šanci jako další firmy, vytvořit a vyvíjet komerční distribuci GNU/Linuxu, která by lidi z firmy uživila. Firma SCO si místo na slunci chtěla vymoci soudně, nikoliv tím, že by přinášela hodnotu, takovýmto firmám místo na slunci nepřísluší.
Investice IBM, Novellu, nebo RedHatu do vývoje GNU/Linuxu mohou směle pokračovat dále, ukončení této kauzy uklidnilo i potenciální korporátní zájemce o nasazení GNU/Linuxu. Takže byl-li těch několik let malinko zbržděn vývoj Linuxového jádra a nasazení GNU/Linuxu ve firemní sféře, může se vše rozjet svobodněji a beze strachu odznova.
GNU/Linux
Dění ve světě GNU/Linuxu monitoruji vcelku pravidelně, není toho moc, co by mi unikalo. Kromě několika nových verzí jádra a nových verzí mnoha distribucí žádné významné převraty nenastaly. O kauze SCO jsem napsal v předchozím textu, ale nebezpečí ze strany softwarových potentů hrozí neustále, ten kdo teď vyhrožuje je Microsoft.
Distribuční dění je u majoritních distribucí celkem přesně danné, 2× ročně vychází Fedora, Mandriva a Ubuntu, v delších časových intervalech, ale o to připraveněji vychází Debian, RHEL (a mnoho rekompilací, z nichž za nejlepší je považován CentOS). Právě Debian letos svým příznivcům přinesl zbrusu novou verzi, tuším, že to trvalo 18 měsíců od předchozí.
Vývoj jádra je mimo hlavní pozornost, kromě toho, že v roce 2007 se hodně řešilo, jaký bude jádro obsahovat plánovač, vývojáři dokončili další virtualizační řešení, KVM a v neposlední řadě bylo dost zajímavé sledovat dění kolem souborových systémů Reiser a Ext4. Vývojáři jádra se, prozatím, nenechali zlákat k přechodu na GPLv3, ale možná je to jen otázkou času.
Podle sledovaných statistik opět o něco narostl podíl desktopů s GNU/Linuxem. Problém je v metodice měření, ale ta použitelná je jediná, která poskytuje rozumně dostatečně veliký vzorek dat, počítají se totiž návštěvy na internetových stránkách. Oproti loňsku se dá najít téměř dvojnásobný nárůst podílu GNU/Linuxových desktopů, jenže v absolutních číslech to vše znamená pouhé 1% desktopů s GNU/Linuxem. Ve světě webových serverů se udál dost veliký propad kombinace LAMP v roce 2007, ale nebyl to masový ústup webhosterů, počítají se domény a jeden z největších webhosterů na světě přešel z GNU/Linuxu na MS Windows, tj. změna, která přestěhuje několik tisíc stránek a přesto se týká pouze několika serverů.
GPLv3
Po dost dlouhé době byla specifikována nová GNU licence, GPLv3. Licence, která by měla lépe ochránit vývojáře, často je ve spojitosti s novou generací licence zmiňováno DRM a zabránění „tivolizaci“. Vývojáři některých projektů přešli na GPLv3 ihned, jakmile to bylo možné, zatímco vývojáři jádra, v čele s Linusem Torvaldsem se pevně drží GPLv2.
Příchod GPLv3 je podle mého názoru nejdůležitější změnou, jaká svět otevřeného software potkala, byť se udála v roce 2007, význam této události přesáhne, pravděpodobně, nejbližších 10 let.
Svět BSD
Svět BSD považuje dost uživatelů GNU/Linuxu za vcelku nezajímavý, ale hluboce se tito uživatelé mýlí. BSD je velmi zajímavá varianta Un*xového operačního systému, vím, že BSD není 100% POSIX kompatibilní, proto by nemělo být řazeno k Un*xům. Kdyby nebylo GNU/Linuxu, bůhví, jak veliký podíl na trhu by BSD mělo, tipuji, že větší, než-li oba systémy dohromady.
Vývojáři OpenBSD si drží svůj cca 6 měsíční vývojový cyklus, tak jsme se letos dočkali verzí 4.1 a 4.2. Theo de Raadt s oblibou vyzdvihuje bezpečnost svého systému, ale letos se hlášení na domovských stránkách pozměnilo, již přiznává 2 vzdáleně zneužitelné chyby ve výchozí konfiguraci za posledních 10 let. Zcela v pozadí událostí kolem OpenBSD zůstalo nalezení malého a rychlého překladače, kterým by mohlo být OpenBSD zkompilováno (zatím jen částečně na platformě i386, ale to se zajisté zlepší).
NetBSD se dočkalo po téměř 13 měsících nové verze 4.0, která svým načasováním přišla víceméně jako vánoční dárek. Zásadní dění kolem tohoto systému vidět není, vývojáři pomalu a potichu budují druhý hlavní BSD systém (prvním je FreeBSD a zbytek se již víceméně forkuje od těchto dvou) do podoby ušlechtilého a dokonalého drahokamu. Zřejmě již neplatí, že NetBSD je systém s největším počtem portací, Debian GNU/Linux jej přerostl, ale určitě jde o jeden z nejpoužívanějších OS, třeba v malých krabičkách typu domácích routerů.
To nejznámnější na konec této části. FreeBSD letos vyšlo ve verzi 6.2 a podle původních odhadů jsme mohli, stejně jako NetBSD, dostat verzi 7.0 jako dárek pod vánoční stromek. Možná se mi povedlo několika články o PC-BSD, což je FreeBSD sestavené pro extrémně snadné nasazení na desktop, navnadit v ČR/SR několik nových uživatelů, kteří třeba popojdou i dále k FreeBSD. FreeBSD si pozornost zaslouží, byť v lecčems zaostává za GNU/Linuxem, ale to je způsobeno především zastupením na trhu.
Windows Vista & spol. od MS
Věděli jsme, že příjdou, jen po mnoha odkladech jsme nevěděli kdy, ano píšu o Windows Vista. Systém, který opět posouvá měřítka propracovanosti, komplexnosti a funkčnosti o notný kus dále. Pohled na různé verze je pestřejší, než u Win XP, ale pro běžného uživatele může být dost matoucí. Není pravdou, že by byly nepoužitelně náročné, nebo špatně napsané a nezabezpečené. Černého Petra teď mají v rukou převážně výrobci hardware, protože ovladače nejsou to úplně pravé ořechové (dost špatně se v tomto světle ukázali Creative Labs, ale ti už chybu napravili).
MS nejsou producenti jen operačního systému Windows, ale i Visual Studia, vývojového nástroje, který patří k tomu bezkonkurenčně nejlepšímu, co existuje, dokonce se toto odvážím tvrdit i napříč platformami (ať vezmu nástroje odkudkoliv, máloco se přiblíží).
V relativně pravidelném rytmu vydává Microsoft své Office, bohužel verze 2007 přinesla jednu nepříjemnost. MS místo respektování již hotového a ISO posvěceného formátu ODF protlačil vlastní OpenXML, čímž ještě více znepřehlednil situaci mezi formáty a ztížil výměnu souborů bez závislosti na formátu, naštěstí vývojáři Novellu obohatili OpenOffice.org o možnost práce se soubory v tomto formátu.
Zklamání roku
Jednoznačně Opera, jejíž vedení se zbláznilo a pokouší se napadáním Microsoftu prorazit, když se jí to nepodařilo technickou kvalitou a propagací. Ano je to zklamání roku, protože je to jednoznačně netržní chování.
Závěrem
Mohl bych pokračovat ještě mnoha věcmi, třeba OpenSolarisem, Javou 7, … Zkusil jsem vybrat jen několik oblastí z toho co ve světě počítačů zajíma mně.
Doufám, že příští rok bude lepší a dočkáme se dalších pokroků ve všech zajímavých oblastech a nejen těch počítačnických.
