<disclaimer>Tento článek vyjadřuje jen můj osobní názor. „Může se Vám nelíbit, můžete s ním nesouhlasit, ale to je vše co s tím můžete dělat.“ — Jára Cimrman</disclaimer>
Je to docela psina, pokud člověk něco umí. Pokud o tom budete mluvit s nadšením, budete nazváni arogantními. V tomto státě jsme si navykli mít v úctě především neschopné a nevyčnívající spoluobčany. Ne nemám nic proti těm, kterým není dána vysoká inteligence*, to je statisticky nemožné, ale vadí mi lidé, kteří nenávidí vyčnívání z davu. A nezaměňujme inteligenci s rozumným a praktickým přístupem k životu. Ti nadávající nemají ani ten tzv. „selský rozum“. Vysoká inteligence je jedna věc a druhá věc je, jestli jedinec své schopnosti využije, což není pravidlem.
Ochotně přiznávám, že jsem trochu líný hnát se za megaúspěchem, co největším zviditelňováním svého jména a miliardami na účtu. Ale nemyslím si, že žiji někde uprostřed neznámého davu, sám neviditelný. Mohu s hrdostí napsat, že moje jméno patří v ČR, mezi počítačničskou veřejností, k těm, mírně, známějším. Dokonce jsem se o to ani nějak moc nesnažil, ale to je jen shoda náhod. Dnes jsem v pozici, kdy spíše mohu prosadit některá řešení, která nejsou zcela v souladu s hlavním proudem a pokud se tato řešení osvědčí, jsem za to velmi rád.
Je to zhruba 3 roky zpátky, přesněji řečeno v srpnu 2004, kdy mi vyšel první článek na portále LinuxSoft.cz, postupně jsem psal dál, přibral zprávičky, po několika letech jsem začal přispívat i na Živě.cz a jméno se postupně nějak zavedlo, bez větší snahy. Cítím a vidím to i na tom, že jsem občas osloven extrémně zajímavými pracovními nabídkami. Není to celé jen o práci, ona je to dost zábava, píšu co mě baví a snažím se alespoň malinko vrátit něco, co jsem v mých začátcích dostal od druhých.
Občas mi příjde i zcela anonymní mail, ve kterém mi je vyčteno, že vyčnívám, že nedržím hubu a zbytečně se psaním zviditelňuji. O takovýchto lidech mám dost blbý názor. Když nedokázali oni nic, tak proč by někdo jiný měl být „Ten kdo něco dokázal“? Myslí si, že 100 odborných článků ze mě udělalo milionáře? Ne tak na těch se opravdu nebohatne. Myslí si, že dávám moc najevo to co umím? Asi ano, ale baví mě to a není to jen o prestiži, to už jsem psal výše.
Většina lidí neumí k mému jménu připojit obličej a přezdívky pod nimiž se vyskytuji. Dokud někdo nehledá, nenajde to správně propojení mezi mnou a mými aktivitami, které se netýkají jen a jedině počítačů, ale mám docela srandu z toho, když si někdo myslí, že žiju jen u PC.
A proč se tento článek jmenuje „Nechlubte se“? Myslím, že úspěch se neodpouští, často je velká zábava odevzdat maximum, v libovolné oblasti, a pak jen pozorovat cvrkot. Někdo zkonstatuje že to by dokázal také, někdo napíše, že Vám jen o profit a někdo jiný napíše kritiku, že tak jak to děláte se to dělat nemá, aniž by to sám udělal jinak. No a pak se najdou lidé, kteří se na Vás budou křivě dívat, protože nejste průměr, nebo nula. Pokud tedy nemáte dost sebevědomí a odvahy, ani se nezkoušejte zviditelnit, potkáte se jen se závistí a nenávistí. Věřte, že když budete ukazovat, co umíte a děláte, bude se na Vás křivě koukat, protože si myslí, že se vytahujete, tedy pokud není na dostatečné úrovni, pak by totiž přemýšlel, jak propojit Vaše a jeho aktivity, abyste z toho měli prospěch oba.
Kdo závidí, ať pukne. Svět se kvůli tomu nepřestane točit a možná bude ještě hezčí, on je krásný už teď, bez závistivých škarohlídů, kteří by kolem sebe radši viděli nuly, jako jsou oni sami.
Pokud tu odvahu máte, zviditelněte se, ale jinak než pouhým řvaním. Ti kdož mají rozum, Vám budou naslouchat a budou s Vámi spolupracovat, čehož se pouhá uřvaná nula nemůže nikdy dočkat. Zviditelněte se, ale nebuďte arogantní, ukažte a prodejte co umíte. V životě je blbost nevyčnívat, z davu se stěží vidí malinko dál, protože jinak byste mohli v důchodu jen sedět před televizí a říkat si co jste mohli dokázat, kdybyste měli odvahu vystoupit z davu.
Nebo to zkuste obráceně, buďte utiskovaný chudák, protože ten má sympatie a podporu davu. Jen se podívejte, v televizi udělají reportáž o člověku, který se vlastní hloupostí zadlužil a národ je ochoten na něj udělat sbírku. Charitu podporuji a nemálo na ni přispívám, ale to co jsem napsal je naprosto zhovadilá realita, nemajícího nic společného s charitou. Dav se zastane někoho, kdo se dostal na dno pouze vlastní hloupostí, ale bude přemýšlet nad tím, jak sestřelit někoho, kdo z toho davu vystoupil a šel nad něj.
*/ Třeba k nim patřím i já, jenž jsem dosáhl IQ 154, alespoň dle vstupních testů do mensy. Ale nejsem všestranně zaměřený, spíše takové nadšené ITčko.