Ekonomie dobra a zla. Den, kdy došly prachy.

Kategorie:

Štítky:

Jakkoliv působí titulek článku zlověstně, nemá vyznít nikterak špatně, jen se tak poskládaly dva názvy knížek jež jsem poslední dobou přečetl (ano vím se značným zpožděním po vydání) a které se mi opravdu líbily. „Ekonomie dobra a zla“ vypadla z pera ekonoma Tomáše Sedláčka, mj. člena NERVu. „Den kdy došly prachy“ napsal novinář Milan Vodička. Obě doporučuji k přečtení i pokud není ekonomika a ekonomie Vaším hlavním zájmem, člověk by měl mít obecný rozhled.

Milan Vodička – Den kdy došly prachy

Věděli jste, že během krize 30. let 20. století byly na některých místech USA používány dřevěné peníze? Víte že černý pátek na burze v New Yorku nebyl spouštěč krize, ale jen očistný proces, podobný bublinám posledních let, kdy akcie zdravých společností se rychle vrátily na původní ceny, ale ty uměle nafouklé ne, hádejte ale do jakých akcií investují neznalí? Víte že v období krize zažilo Švědsko obrovský rozmach?

Reklama

Velkou hospodářskou krizi ve 20. století lze chápat jako spouštěč 2. světové války a o krizovém období dodnes koluje spousta zcela nepravdivých mýtů. Krize nebyla z nadvýroby, ale z podpoptávky. Velká nezaměstnanost a krachy firem nastaly především díky tomu, že na počátku krize lidé zastavili oběh peněz. USA byla největší ekonomika světa a krize se postupně exportovala do celého světa, což mělo v Německu na pokraji státního krachu již známé důsledky. Bohužel čtenář také zjistí, že Československo té doby nebyl takový ekonomický zázrak, kterému dodnes kdekdo rád věří, už bez ochrany průmyslu před konkurencí, jaká tu byla za Rakouska–Uherska, se výroba postupně potápěla dolů.

Krizi stále chápeme špatně, ale dodnes z krize těžíme. Třeba [super/hyper/mega]markety v dnešní podobě vznikly právě za krize, lidé si sami vyberou zboží, často v jednom obchodě pokryjí všechny materiální potřeby, a přitom dojedou pohodlně až ke dveřím obchodu. Krize změnila postavení muže a ženy v rodině, rodičovství se stalo plánované, muž přestal být neomezeným pánem domu a žena se z role málemprostitutky stala rovnocenou členkou, dá se napsat, že z mužů se stali otcové. Vznikla skupina náctiletých, před krizí byly děti brzo zaměstnány, ale během krize; i díky nedostatku práce; začali více studovat a držet se pohromadě.

Tomáš Sedláček – Ekonomie dobra a zla

Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi

Legendu o Gilgamešovi; a jeho spojenci Enkidu, jehož město zcivilizovalo z divokého člověka; v našich končinách asi téměř nikdo nezná. Zajímavý je pohled ke starým Židům a pochopitelně se pokračuje až do moderních dob přes J. A. Komenského, Reného Descartesa, či Adama Smithe; považovaného za otce moderního pojetí ekonomie; až do dnešních dní. Autor absolutně opustil dnešní chápání ekonomie, která se obvykle vysvětluje matematickým aparátem, a nahradil jej pojetím coby společenské vědy, spíše coby oboru filosofie a mimo jiné si můžete připomenout i příměr o letech chudých a bohatých.

Tomáš Sedláček mimo jiné objasňuje původ bohatství Židů, křesťané si mezi sebou nemohli půjčovat peníze na úrok. Vyvrací se i mýtus připisování myšlenky o „ekonomii neřesti“, coby motoru bohatství, Adamu Smithovi. Poukazuje na základní myšlenku střídání dob prosperity a dob poklesu, na níž poukazuje již Bible (Josef, faraón a sen o 7 kravách tučných, následovaných 7 kravami hubenými), jíž použil za základ své teorie John Maynard Keynes a kterou snad všechny rozvinuté země ignorují, podle níž se má stát chovat opačně než trh, tj. dobách prosperity vytvářet rezervy a splácet dluhy, ale v dobách poklesu účelně utrácet pro udržení úrovně.

Tomáš Sedláček napsal moderní a velmi čtivé dějiny ekonomie. „Ekonomie dobra a zla“ je povedená ukázka toho, jak by se měla psát naučná literatura.

Kde získat?

Komentáře

Jeden komentář: „Ekonomie dobra a zla. Den, kdy došly prachy.“

  1. Pavel Stehule avatar

    Sedláček se čte dobře. Díky němu jsem si trochu opravil názor na ekonomy – je ale vidět, že není z VŠE – naštěstí.