Je první den roku 2008 a na české politické scéně ubyla jedna politická strana, na níž budu vzpomínat se slzou v oku, vlastním rozhodnutím zanikla ODA. Strana, jenž byla až do „Sarajevského atentátu“ v roce 2007 ve vládě, byť s malým počtem poslanců.
ODA by mohla posloužit jako typický ukazatel inteligence českého voličstva. Přestože se v této straně soustředili opravdu inteligentní lidé, nedokázala zaujmout nadkritickou masu voličstva, byla totiž pravicová a jak je známé, pravicová strana zaujme spíše inteligentního voliče. ODA jsem fandil dříve, než jsem se rozhodl vstoupit do ODS, byla to rozumná pravicová strana s dobře vymyšleným programem.
Bohužel leadeři této strany nikdy nepodlehli lacinému populismu, podívejte, kde byla ČSSD v první polovině 90. let 20. století, a líbivým heslům. Jejich program se naprosto minul s majoritním voličstvem, které chce slyšet jen na aktuální sociální jistoty, je jim jedno, že tu budou za 5 let a budou tu dál žít jejich potomci. Ten reálný socialismus, jaký vidíme v Německu, nebo Francii je v našich podmínkáh nerealizovatelný a neufinancovatelný.
Český volič by se nad sebou měl vážně zamyslet, aby nevládli jen populistické a levicové strany, jako KSČM a ČSSD, ale podíl na moci měli především ti, kdož se snaží myslet na budoucnost a rozhodně tím nemyslím samostatnou vládu ODS, protože to by bylo nerozumné.
Komentáře
6 komentářů: „RIP: ODA“
Znas muj nazor. Neni z ceho brat. Rad bych tu mel stredovou nekonzervativni moderni stranu vychazejici z Masaryka. Ta tu stale jeste neni.
p.s. proc jsi mezi populisticke strany nezaradil ODS? Je k tomu snad nejaky objektivni duvod?
Znas muj nazor. Neni z ceho brat. Rad bych tu mel stredovou nekonzervativni moderni stranu vychazejici z Masaryka. Ta tu stale jeste neni.
p.s. proc jsi mezi populisticke strany nezaradil ODS? Je k tomu snad nejaky objektivni duvod?
No ono populismus a populismus, laťky nastavené ČSSD nelze dosáhnout. To bych neřešil, radši.
Vůbec jako ODS máme dost problém přiblížit lidem proč se co dělá, proč je to potřeba a jaké jsou možné následky tohoto, když se to dělat nezačne, prostě chybí rozumné PR. Je to zatraceně špatně. Asi nejsem v některých očích tak loajální člen.
Zkus definovat politický střed, ono to jde velmi špatně.
No ono populismus a populismus, laťky nastavené ČSSD nelze dosáhnout. To bych neřešil, radši.
Vůbec jako ODS máme dost problém přiblížit lidem proč se co dělá, proč je to potřeba a jaké jsou možné následky tohoto, když se to dělat nezačne, prostě chybí rozumné PR. Je to zatraceně špatně. Asi nejsem v některých očích tak loajální člen.
Zkus definovat politický střed, ono to jde velmi špatně.
Nemám rád dělení na pravici a levici. Čím se liší levicový radikál od pravicového? Kromě symbolů, jeden bude mít hvězdu, druhý hákový kříž. Vnitřně oba trpí nedostatkem respektu. Skutečné dělení je na konzervativní a progresivní. Jedni věří v trh a v absolutní neomezování, druzí věří, že má smysl organizovat společnost, že má smysl nemyslet si, že trh všechno vyřeší, že má smysl udržovat sociální smír. To je středová politika. Podporovat občanskou aktivitu, podporovat vzdělání, budovat technologická centra, hledat cestu vpřed. Teď jsem v Aalborgu, v Dánsku – bývalá dánská Ostrava. Vláda tu v 70 letech postavila ohromný kampus, kde lacino pronajala laboratoře, byty, dala dohromady učitele, studenty. Prostě projekt, který má rentabilitu 40 let. Dneska je Aalborg univerzitní město se zastoupením většiny významných firem. To je středová politika. Konzervativec nic takového řešit nebude, neb ono se to vyřeší dle jeho úsudku boží cestou. Viz Klausovův výsměch pětiletkám (při tom musí vědět, že většina velkých firem má strategické plány na 10-15 let). Zároveň je ale důležité hledat rozumnou míru. Skutečně se nesmí prožrat budoucnost. Ani ta blízká a ani ta budoucí. Poslední příklad, toho co si představuji jako středovou politiku: Romská otázka, konzervativec ji nebude řešit, pravicový radikál nažene Rómy do ghet, levicový do paneláků, středový politik se pokusí eliminovat to co jde – lichvu, negramotnost a třeba postaví i tu hladovou zeď. Neslibuje zázraky a nevěří na zázraky, ale snaží se, tak jak je to možné ovlivnit svět, tak aby další den bylo o něco líp. To je středová realistická politika. Místo vášní a gest činy.
Aktuální pravo-levicová politika je vyčpělá. Viz. tvůj odhad, že po volbách případná socialistická vláda nechá většinu beze změn a viz stávající stav, kdy ODSka nenechala niť suchou na předchozí vládě, nicméně dost často potvrzuje činy předchozí vlády. To má několik negativních důsledků: a) snižuje se úroveň politiky (když oba tábory o sobě neprohlásí ve vzájemné schodě, že ti druzí jsou chamraď) a pak chybí vůle hledat kompromis, řešit problémy. Rok se poslanci handrkují, přičemž řada důležitých věcí je zablokovaná a jelikož to co si odhlasují nepřišlo na základě dohody ale jako náhodného výsledku v zákopové válce není žádný zákon jistý. b) chybí vize, chybí bohatost myšlení, různorodost. Národ má význam pokud má duši, pokud má co dávat, pokud může jít příkladem ostatním. Pokud ne, pak ztrácí smysl a po čase zanikne. Chce to řešit řízení státu bez socialistického nebo konzervativního patosu nebo s minimem. Poslední příklad (teď už poslední). V restitucích se občas vraceli statky. Kousek od nás se restituenti nemohli tak dlouho dohodnout, jak se o ten statek podělí, až jim statek spadl na hlavu. Mám pocit, že aktuálně stát dost chátrá, a nikdo neřeší jestli zatýká okapem nebo komínem, ale řeší se, jestli v budoucnu z něj bude fabrika nebo mrakodrap. Což jsou důležité otázky, ale vyřeší se až v budoucnu, a nemělo by se nikdy zapomenout, aby ten statek nespadl, neb v tu chvíli by všichni jeho obyvatelé byli bezdomovci. Já nevím jestli má pravdu jedna nebo druhá strana – jsou to ideologie. Ale vím, že na ulicích má být pořádek, že učitelé mají být ve školách, atd atd … prostě tisíc věcí, na kterých se snad většina dospělých, kteří nesní ve dne shodne.
Nemám rád dělení na pravici a levici. Čím se liší levicový radikál od pravicového? Kromě symbolů, jeden bude mít hvězdu, druhý hákový kříž. Vnitřně oba trpí nedostatkem respektu. Skutečné dělení je na konzervativní a progresivní. Jedni věří v trh a v absolutní neomezování, druzí věří, že má smysl organizovat společnost, že má smysl nemyslet si, že trh všechno vyřeší, že má smysl udržovat sociální smír. To je středová politika. Podporovat občanskou aktivitu, podporovat vzdělání, budovat technologická centra, hledat cestu vpřed. Teď jsem v Aalborgu, v Dánsku – bývalá dánská Ostrava. Vláda tu v 70 letech postavila ohromný kampus, kde lacino pronajala laboratoře, byty, dala dohromady učitele, studenty. Prostě projekt, který má rentabilitu 40 let. Dneska je Aalborg univerzitní město se zastoupením většiny významných firem. To je středová politika. Konzervativec nic takového řešit nebude, neb ono se to vyřeší dle jeho úsudku boží cestou. Viz Klausovův výsměch pětiletkám (při tom musí vědět, že většina velkých firem má strategické plány na 10-15 let). Zároveň je ale důležité hledat rozumnou míru. Skutečně se nesmí prožrat budoucnost. Ani ta blízká a ani ta budoucí. Poslední příklad, toho co si představuji jako středovou politiku: Romská otázka, konzervativec ji nebude řešit, pravicový radikál nažene Rómy do ghet, levicový do paneláků, středový politik se pokusí eliminovat to co jde – lichvu, negramotnost a třeba postaví i tu hladovou zeď. Neslibuje zázraky a nevěří na zázraky, ale snaží se, tak jak je to možné ovlivnit svět, tak aby další den bylo o něco líp. To je středová realistická politika. Místo vášní a gest činy.
Aktuální pravo-levicová politika je vyčpělá. Viz. tvůj odhad, že po volbách případná socialistická vláda nechá většinu beze změn a viz stávající stav, kdy ODSka nenechala niť suchou na předchozí vládě, nicméně dost často potvrzuje činy předchozí vlády. To má několik negativních důsledků: a) snižuje se úroveň politiky (když oba tábory o sobě neprohlásí ve vzájemné schodě, že ti druzí jsou chamraď) a pak chybí vůle hledat kompromis, řešit problémy. Rok se poslanci handrkují, přičemž řada důležitých věcí je zablokovaná a jelikož to co si odhlasují nepřišlo na základě dohody ale jako náhodného výsledku v zákopové válce není žádný zákon jistý. b) chybí vize, chybí bohatost myšlení, různorodost. Národ má význam pokud má duši, pokud má co dávat, pokud může jít příkladem ostatním. Pokud ne, pak ztrácí smysl a po čase zanikne. Chce to řešit řízení státu bez socialistického nebo konzervativního patosu nebo s minimem. Poslední příklad (teď už poslední). V restitucích se občas vraceli statky. Kousek od nás se restituenti nemohli tak dlouho dohodnout, jak se o ten statek podělí, až jim statek spadl na hlavu. Mám pocit, že aktuálně stát dost chátrá, a nikdo neřeší jestli zatýká okapem nebo komínem, ale řeší se, jestli v budoucnu z něj bude fabrika nebo mrakodrap. Což jsou důležité otázky, ale vyřeší se až v budoucnu, a nemělo by se nikdy zapomenout, aby ten statek nespadl, neb v tu chvíli by všichni jeho obyvatelé byli bezdomovci. Já nevím jestli má pravdu jedna nebo druhá strana – jsou to ideologie. Ale vím, že na ulicích má být pořádek, že učitelé mají být ve školách, atd atd … prostě tisíc věcí, na kterých se snad většina dospělých, kteří nesní ve dne shodne.