Nepovedené Kubuntu 7.04

Kategorie:

Štítky:

Byla by evidentně hloupost tvrdit, že Kubuntu je špatnou distribucí GNU/Linuxu, jsou zde tisíce spokojených uživatelů. Možná, že za problémy jsem si mohl jen já sám, ale nicméně mi nezbývá, než zkonstatovat, že něco se nepovedlo. Nedávno jsem psal o mém (dočasném) přechodu od XFce/Gnome na KDE a s tím spojenou i drobnou změnou distribuce z Ubuntu na Xubuntu.

Se zhruba dvojměsíčním odstupem musím zkonstatovat, že se něco evidentně nepovedlo. Zpočátku se Kubuntu na mém levném laptopu Acer Aspire 3650 chovalo velmi dobře. Kupodivu to byla jedna z mála distribucí, na které ihned po instalaci fungovalo wifi připojení, které je na tomto počítači realizované čipem Atheros AR5005G.

Reklama

Po cca 3 týdnech jsem se nechal přesvědčit o stabilitě ATI ovladačů a nainstaloval jsem jejich fglrx. Zpočátku vše vypadalo v pořádku, jen se mi již nedařilo dosahovat velkého uptime a jednou za týden až dva se mi nepodařilo probudit suspendovaný laptop k životu, bylo nutné jej natvrdo vypnout a zapnout. Bohužel se vše časem stále výrazněji zhoršovalo a po několika dalších updatech již nebylo možné laptop suspendovat více než jednou. Pak muselo následovat úplné vypnutí a další spuštění bylo zpravidla spojené s kontrolou disku pomocí fsck.

Je zcela pochopitelné, že mi došla trpělivost a rozhodl jsem se změnit distribuci. Protože jsem se, i díky Ubuntu, naučil dobře zvládat Debianovské nástroje pro instalaci a aktualizaci systému, byl hlavním kandidátem aktuální Debian GNU/Linux 4.0r1, ale… Rád zkouším nové distribuce a vzhledem k tomu, že pro portál Linuxsoft.cz píšu i o časopisu Linux+DVD, ve kterém byla Fedora 7, rozhodl jsem se zkusit právě distribuci Fedora 7, což je pro mě i tak trochu návrat do vod, v nichž jsem brouzdal v letech 1998—2001. Jen pro zajímavost uvedu, že Fedoru nějakým způsobem používá a propaguje jedna z nejznámějších osob na českém internetu, Radek Hulán.

První pokus o instalaci málem dopadl velmi, ale opravdu velmi špatně. Nabootoval jsem DVD, nechal zkontrolovat médium na (ne)přítomnost chyb a připravil rozdělení disku. Naštěstí jsem si včas uvědomil, že jsem neprovedl zálohu adresáře /var/www/, kde jsou zdrojové kódy webů, na nichž pracuji, a nezálohoval jsem data a struktury z MySQL a PostgreSQL serverů. Rychle následoval re:boot do Kubuntu, opět spojený s kontrolou pomocí fsck, a zálohování těchto dat. Uff, tentokráte jsem měl více štěstí, než rozumu a nepřišel jsem o žádná data.

Další pokus o instalaci se již povedl do konce, jen jsem „utrpěl“ jedno méně příjemné překvapení, když Fedora automaticky nenainstalovala MadWifi ovladače pro Atherose. Následoval tedy přesun s laptopem z pohodlí křesla u televize k počítačovému stolu a připojení na router standardním krouceným kabelem. Teprve teď jsem mohl nainstalovat MadWifi ovladače a stáhnout cca 650 MiB updatů, které byly spáchány mezi původním vydáním Fedory 7 a dnem instalace. Tfuj tajxl.

Mimochodem, pokud budete instalovat Fedoru, možná to bude problém vztažitelný na o několik tříd kvalitnější CentOS, a setkali jste se s aplikací Automatix pro Debianovské distribuce, vězte, že pro Fedoru existuje podobný nástroj, který najdete pod jménem Fedora-Feather. Pomožte si návody na stránkách HowtoForge.net. Nakonec bude, po cca 1 dni instalací a nastavení, 100% splňovat veškeré pracovní potřeby, které máte s počítačem spjaté.

Fedora 7 má v Gnome pěkně provedené a velmi příjemné grafické téma, ale v podstatě platí, že se jedná o jednu z mnoha distribucí Linuxu, v níž nebudou odlišnosti oproti tomu, nač jsem zvyklý za posledních cca 10 let s GNU/Linuxem.

Ať je to jak chce, na domácím desktopu, prozatím, zůstává Ubuntu 7.04, v říjnu vyzkouším Ubuntu 7.10 a uvidím, jestli budu mít chuť se na laptopu vrátit k Ubuntu, nebo si nechám delší dobu Fedoru, nebo nepřejdu-li opravdu na Debian GNU/Linux.